Indická sonda přistála na Měsíci a poslala první fotku

Podle informací od Indické kosmické agentury (ISRO) systémy sondy fungovaly správně a aparát zvládl i svůj přistávací manévr.

„Indie je na Měsíci,“ konstatoval šéf ISRO Šrídhar Panikkar Sómnáth bezprostředně po dosednutí modulu.

K měkkému přistání v blízkosti měsíčního kráteru Manzinus U došlo ve 14:32 SELČ.

Vesmírná agentura pak potvrdila, že bylo navázáno komunikační spojení mezi přistávacím modulem a pozemským střediskem. ISRO zároveň na sociální síti X (dříve Twitter) zveřejnila nové fotografie povrchu Měsíce, které pořídila kamera na sondě během sestupu. A později navíc ukázala i snímek pořízený přímo na lunárním povrchu, na kterém je patrná i noha přistávacího modulu.

Pro Indii to je skutečně velký den. Podle agentury Reuters lidé po celé zemi napjatě sledovali přistání u televizních obrazovek a mnozí během přistávacího manévru odříkávali modlitby. Za bezpečné přistání se modlily např. i zástupy dětí na březích pro hinduisty posvátné řeky Gangy.

„Toto je vítězný pokřik nové Indie,“ prohlásil indický premiér Naréndra Módí, který přistání modulu sledoval z Jihoafrické republiky, kde se účastní summitu zemí BRICS. Indická vláda doufá, že úspěch mise povzbudí investice do startů soukromých kosmických lodí a souvisejících satelitních projektů.

Z indického bezposádkového přistávacího modulu Vikrám, pojmenovaného po zakladateli ISRO Vikrámu Sarabhajovi (1919-1971), má v případě úspěšného dosednutí u kráteru Manzinus v málo prozkoumané oblasti nedaleko lunárního jižního pólu později vyjet robotické šestikolové vozítko, které bude zkoumat měsíční povrch a posílat data a fotografie na Zemi.

Tmavé krátery v oblasti jižního pólu by podle vědců mohly skrývat zmrzlou vodu, což by podpořilo plány na eventuální budoucí osídlení přirozené oběžnice Země.

Životnost robotického šestikolového a 26 kg vážícího vozítka Pragján, což v sanskrtu znamená „moudrost“, je plánována minimálně na jeden lunární den, což je asi 14 pozemských dní. Rover bude poháněn solární energií.

Mise Čandraján-3 odstartovala pomocí nosné rakety LVM3 z indického kosmodromu 14. července. Sonda pak zhruba deset dní obíhala kolem Země, než byla vyslána směrem k oběžné dráze kolem Měsíce. Minulý týden se přistávací modul Vikrám oddělil od pohonného modulu a v neděli kosmická agentura oznámila, že se jí povedlo dostat tento tzv. lander na nižší oběžnou dráhu kolem Měsíce.

Nynější lunární mise vyšla podle indických médií na 74,6 milionu dolarů (1,65 miliardy Kč).

Jak v pondělí popsal zpravodajský server BBC News, modul Vikrám ten den mapoval přistávací oblast u kráteru Manzinus a pořizoval snímky. Zaslané černobílé záběry měly vesmírné agentuře pomoct „lokalizovat bezpečné místo přistání - bez balvanů a hlubokých příkopů“. A to se očividně podařilo.

O dosednutí v blízkosti měsíčního jižního pólu se chtělo dříve tento týden pokusit i Rusko, jeho modul Luna-25 se ale vymkl kontrole a o víkendu narazil do měsíčního povrchu.

Podle modelace Keldyšova ústavu aplikované matematiky Ruské akademie věd došlo k dopadu sondy Luna-25 na povrch Měsíce v sobotu 19. srpna ve 13:58 SELČ. Místo dopadu leží 48 km od kráteru Pontécoulant G, jak shrnul na sociální síti X odborník na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.