Článek
Plán na zrušení 9. tříd ZŠ by podpořil pouze každý desátý ředitel.
„Ředitelé se v průzkumu také vyjadřovali ke spolupráci se zřizovatelem, tedy s obcí či krajem. Čtyři pětiny ji hodnotily pozitivně, zde tedy problém není. Zato ředitelům vadí časté změny na ministerstvu školství a to, že každý ministr přijde s novými vizemi, odlišnými od jeho předchůdce. Než tedy stihnou pedagogický sbor namotivovat pro určitou koncepci, už je zase vše jinak,“ shrnul ředitel GTS Alive Radek Schich.
Zrušení 9. tříd a dva povinné roky SŠ?
Např. na sněmovní konferenci o reformě školství 19. června prohlásil náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS), že ke zrušení 9. tříd na základních školách v budoucnu „určitě dojde“. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) mu přitakal, upozornil ale, že případnému zrušení musí předcházet široká politická debata. Na zrušení devátých tříd není zatím stoprocentní shoda ani ve vládní koalici, zdrženliví jsou lidovci.
Bek je pro zrušení 9. tříd a povinné dva roky střední školy
Zároveň by se měla prodloužit povinná školní docházka o dva roky střední školy. Není však zatím jasné, co by to znamenalo a jak přesně by se to realizovalo a na jakých typech škol. Tyto změny by nicméně mohly nastat stejně až za zhruba 10 let.
Podle Beka by optimální variantou každopádně byla desetiletá povinná školní docházka podle modelu, který fungoval do roku 1990. Bek dodal, že rušení devítek by musel být přirozený a postupný proces. „Musíme mít především připravenou dostatečnou kapacitu středních škol,“ uvedl ministr.
Část ředitelů také vyjádřila nespokojenost se současnou podobou inkluze. Tři čtvrtiny ji hodnotí spíše negativně či velmi negativně. Pozitivní názor má jen každý desátý ředitel.
S malými génii si učitelé často nevědí rady. Někdy je před třídou srážejí
Naopak jsou ředitelé základních i středních škol poměrně spokojeni se současnou obsahovou náplní jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Horší je to s její procesně-organizační podobou, tam převažují negativní hodnocení.
UK a Středočeský kraj spustily průzkum, má zmapovat rozhodování žáků o volbě střední školy
Podle průzkumu může být MŠMT relativně spokojené s tím, jak ředitelé vidí obsah a cíle Strategie 2030+, což je podle resortu klíčový dokument pro rozvoj vzdělávací soustavy ČR.
Drtivá většina ředitelů hodnotí tento dokument neutrálně. Pozitivní a negativní hodnocení jsou navzájem celkem vyrovnaná. Ještě o něco lépe hodnotí ředitelé chystaný tzv. střední článek podpory, který by jim měl pomoci snížit nepedagogickou a administrativní zátěž.
V čem škola pozitivně vybočuje
Ředitelé měli také možnost uvést, v čem jejich škola pozitivně vybočuje a mohla by se stát inspirací pro ostatní. V odpovědích se často objevovala dobrá atmosféra a vztahy na škole, individuální přístup k žákům, aktivita v získávání dotací a přípravě projektů, nulová šikana či bohatá mimoškolní činnost.
Řada ředitelů pořádá nadstandardní aktivity přispívající k atraktivitě školy a jejímu dobrému klimatu - např. imatrikulace, loučení deváťáků, jarmarky, přespávání ve škole, zaměření na tzv. wellbeing (dobrá pohoda) žáků i učitelů, cvičení s prvky taiči a jógy na rozvoj grafomotoriky.
Některé školy zase jdou jinou cestou a třeba úplně odbouraly zvonění či se zaměřily na koncept svobodné demokratické školy, kladou důraz na vztahy a konstruktivní řešení konfliktů.
Téměř 58 procent českých rodičů používá či použilo fyzický trest
Případně zavedly školu bez telefonů, jídelnu jim provozuje soukromník a disponují školním kinosálem. Na jedné střední škole funguje kombinovaná výuka, kdy jsou čtyři dny prezenční a jeden den probíhá samostudium.
Průzkumu se zúčastnilo 500 ředitelů škol ze všech 14 krajů. Ze 60 procent šlo o školy základní, dále o gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště.
Společnost GTS Alive mj. vydává a spravuje studentské a učitelské průkazy ISIC a ITIC.
Akademický senát VŠE umožnil rektorovi odvolání děkana Ševčíka
