Rozdíl v přijetí na gymnázium v Praze a mimo hlavní město činí i desítky bodů

Všeobecné vzdělávání nabízí v Praze podle statistiky ministerstva školství 79 středních škol, odborné vzdělání s maturitou 105 škol. Gymnázia a všeobecná lycea zabírají v nabídce pražského středoškolského školství s maturitou 43 procent. V celém Česku je jich 370 a tvoří zhruba 32 procent škol zakončených maturitní zkouškou.

Kupříkladu Gymnázium Nad Štolou v Praze 7 přijalo letos k čtyřletému studiu podle zveřejněných výsledků zkoušek 70 lidí z 217. Poslední přijatý získal v testech z češtiny a matematiky, které centrálně zadává a vyhodnocuje státní organizace Cermat, 82 bodů ze 100 možných.

Zájemci o studium přírodních věd na Gymnáziu Arabská v Praze 6 museli získat nejméně 88 bodů, pro studium programování 82 bodů a na humanitní vědy 81 bodů. K přijetí do prvního ročníku na Gymnáziu Opatov v Praze 11 bylo z jednotných testů potřeba alespoň 77 bodů.

Na mnohých gymnáziích v krajích naproti tomu stačil pro přijetí často nižší počet bodů než v Praze. Např. na Gymnáziu Písek uspělo 59 ze 138 zájemců, minimum k přijetí bylo 71 bodů. Na Gymnáziu Žďár nad Sázavou byli úspěšní zájemci s výsledkem od 69 bodů výše a na Gymnáziu Chomutov od 41 bodů. Uchazeči o čtyřleté studium na Gymnáziu Rakovník museli mít pro přijetí aspoň 57 bodů a na Gymnáziu Mělník 65.

Mnozí odborníci na školství vybízejí ke zrušení jednotných přijímacích zkoušek. Podle nich nejsou spravedlivé, protože některým dětem před konáním zkoušek rodiče zaplatí přípravné kurzy. To je zvýhodňuje před jinými uchazeči, jejichž rodiny nemají tolik peněz nebo se o vzdělávání tolik nezajímají.

Svou roli hraje rovněž nutnost dojíždění na kurzy, které může být časově náročné. Nejvíce přípravných kurzů nabízí organizace a školy v Praze, obvykle jsou placené a stojí stovky až vyšší tisíce korun.

Zdarma si všichni školáci mohou procvičovat testová zadání z minulých let, které na svém webu zveřejňuje Cermat.

Ředitel neziskové vzdělávací organizace EDUin Miroslav Hřebecký již dříve upozornil, že pro úspěšné zvládnutí zkoušek je třeba, aby děti zvládly i správné vyplňování testových formulářů, což se podle něj nejlépe naučí právě na přípravných kurzech.

Ve čtvrtek 4. května skončil jarní termín letošních státních maturit. Maturanti tento den psali didaktické testy z francouzštiny, němčiny, ruštiny a španělštiny. Jako druhý zkušební předmět si tyto cizí jazyky vybralo 1603 z 71 766 studentů, kteří se v jarním termínu přihlásili ke státním maturitám poprvé. Studenti skládali také nepovinné, obtížnější testy z matematiky. K této zkoušce se přihlásilo 3052 maturantů, tedy asi čtyři procenta všech.

Státní maturita je podle zákona povinná z českého jazyka a literatury, druhý předmět si studenti vybírají mezi matematikou a cizím jazykem. Zkoušku z angličtiny si vybralo 57 127 maturantů, tedy téměř 80 procent všech lidí, kteří se k maturitním zkouškám hlásili poprvé.

Druhým nejoblíbenějším cizím jazykem zůstává po angličtině německý jazyk. Letos je ale maturantů, kteří chtějí dělat zkoušku z tohoto jazyka, nejnižší od roku 2011, kdy se státní maturitní zkoušky konaly poprvé. K maturitě z němčiny se přihlásilo 886 lidí, o rok dříve jich bylo o pětinu více. V roce 2011 se přitom na němčinu přihlásilo téměř 10 tisíc maturantů.

Maturitní testy se podle vyhlášky z roku 2020 neznámkují, ale hodnotí se procenty a slovy „uspěl“ či „neuspěl“. Výsledky letošních zkoušek Cermat předá školám do 15. května.

Podle novely zákona z roku 2020 organizuje Cermat jen didaktické testy. Ústní a písemné zkoušky z češtiny a cizích jazyků se přesunuly na úroveň škol. Slohy se mohou konat spolu s praktickými maturitami od 1. dubna, pro ústní je vyhrazené období od 16. května do 10. června. O konkrétním termínu rozhodují ředitelé škol.