Rovnost pohlaví je nám stále cizí

Průzkum názorů české veřejnosti na roli muže a ženy v rodině, jehož výsledky zveřejnil Sociologický ústav v uplynulých dnech, ukazuje, že vnímání ženských a mužských rolí je u české veřejnosti stále stereotypní. Většina si myslí, že muž by měl vydělávat a žena se starat o domácnost.

Proč je vnímání rovnosti pohlaví v české veřejnosti natolik odlišné od jiných vyspělých států? A jaká řešení se nabízejí, jak na politické, tak na ekonomické úrovni? O tom se bude diskutovat na konferenci Gender Gap: Žena – klíčový faktor úspěchu, kterou pořádá Česká manažerská asociace v rámci Dne úspěšných manažerů ve druhé polovině dubna na pražském Žofíně.

Annika Elias, bývalá prezidentka CEC European Managers (Evropská manažerská konfederace) a jeden z hlavních hostů konference, upozorňuje, že procento zastoupení žen ve středním, vyšším a vrcholovém managementu je stále nízké, stejně tak jako náznaky změny tohoto stavu. Naproti tomu rychlost změn v zastoupení žen v rozhodovacích orgánech (představenstvech, atd.) je vyšší – většinou díky regulačním opatřením zavedeným během posledních let.

Odborné studie ukazují, že malé množství žen v top managementu ohrožuje dlouhodobou konkurenceschopnost, udržitelnost firmy a ekonomický růst. Genderová vyváženost ve firmě by měla naopak zajistit větší prosperitu a celkový rozvoj firmy. Podle přehledu genderové rovnosti (Gender Gap Index) je v zemích, které umožňují skloubit práci a rodinu, vyšší porodnost a vyšší zaměstnanost žen. To znamená i pozitivní důsledky pro ekonomiku vzhledem ke stárnutí obyvatel. Navíc ženy, které jsou ekonomicky nezávislé, představují významné spotřebitele zboží a služeb, více investují do zdraví a vzdělání celé své rodiny. Dochází k růstu úspor domácností a změně struktury jejich výdajů.

Dubnová konference na Žofíně navazuje na nedávné Světové ekonomické fórum (WEF) v Davosu, které zveřejnilo zprávu The Global Gender Gap Report. Měřítkem této situační zprávy je The Global Gender Gap Index, který sleduje 145 zemí a vyhodnocuje, jakým způsobem tyto země nakládají se svými ženskými talenty a jak sledují odlišnosti na základě pohlaví. Rozdíly měří v oblasti zdraví, vzdělání, ekonomiky a politiky.

Podle zmíněného indexu jsou na prvních příčkách severské země: Island, Norsko, Finsko, Švédsko. Česká republika dostala v žebříčku číslo 81, umístila se tak daleko za Slovinskem (9. místo), Litvou (20. místo) či dokonce Rwandou (6. místo).

„Tato oblast je další, ve které Česká republika zaostává. Co mi obzvláště vadí, je skutečnost, že podle aktuálních mezinárodních srovnání patří ČR mezi ty země v Evropě, kde je nejvyšší rozdíl ve finančním ohodnocení stejné práce mužů a žen,“ rozvádí tematiku genderové nerovnosti prezident České manažerské asociace Pavel Kafka.

Například teprve v uplynulých dnech (17. března) dosáhly ženy loňského výdělku mužů. Pobírají totiž v průměru o 22 procent nižší mzdu. Aby měly stejnou částku jako muži, musejí pracovat právě do 17. března.

Rozdíl v odměňování se nezmenšuje ani v dobách prosperity. Výdělky žen v soukromém i ve veřejném sektoru rostou po krizi pomaleji než příjmy mužů. Medián hrubé mzdy, na který dosáhne polovina lidí, je v podnikatelské sféře u žen o pětinu nižší než u mužů. Ve státní a veřejné sféře činí rozdíl mediánu platů žen a mužů zhruba 12 procent, jak ukázaly údaje z informačního systému ministerstva práce o průměrném výdělku. Ministerstvo práce proto na jaro chystá kroky ke zmenšení propasti v odměňování žen. Jedním z nich by podle slov ministryně Michaely Marksové měla být kampaň nazvaná 22 procent k rovnosti.