Článek
Vědci změnili uspořádání chromozomů. Přerušili chromozomy na konkrétních místech a následně přemístili jejich části mezi různými chromozomy, které spolu běžně nesdílejí genetickou informaci.
Poté zkoumali, zda tyto úpravy ovlivní fungování rostliny, tedy např. aktivitu genů, strukturu chromatinu, který pomáhá uspořádat molekuly DNA v buněčném jádře, nebo délku tzv. telomer, které chrání konce chromozomů a přispívají k buněčné stabilitě.
Vědci očekávali narušení genů
Poznatek je mimořádně důležitý pro další šlechtění a genetickou úpravu rostlin tak, aby byly odolnější, např. vůči dlouhotrvajícímu suchu.
Pyl čiroku může pomoci ve šlechtění odolnějších plodin, zjistili čeští a němečtí vědci
Šlechtění rostlin se nejen kvůli dosažení větší odolnosti, ale i vyšších výnosů v zemědělství věnují výzkumné týmy po celém světě.
Vědec Ondřej Helia v brněnských laboratořích
„Ukazuje se, že rostlinný genom je nečekaně robustní. Přesuny chromozomových ramen, které by mohly teoreticky vést k narušení regulace genů nebo k vývojovým vadám, se v praxi téměř neprojevily. Rostliny rostly stejně jako rostliny s nemodifikovanými genomy a jejich genom si zachoval původní funkčnost,“ řekl Novinkám Ondřej Helia z brněnského výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity.
Do projektu se zapojili i odborníci z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a z Technologického institutu v německém Karlsruhe.
Česko má prvního vědce ve vedení Evropské asociace pro výzkum a šlechtění rostlin
Pomoc při šlechtění odolnějších odrůd
Další část analýz se zaměřila na změny délek telomer, tedy koncových částí chromozomů. Délka telomer je parametr, který je klíčový pro zachování stability chromozomů. Výsledky ukázaly, že telomery zůstaly stabilní i poté, co byly přemístěny do nového chromatinového prostředí, tedy na jiný chromozom.
Brněnský výzkumný institut CEITEC patří ke špičkovým vědeckým pracovištím v ČR.
Praktické využití mohou nové poznatky najít v zemědělství a šlechtění rostlin. „Pokud lze cíleně měnit strukturu chromozomů, aniž by to negativně ovlivnilo růst nebo genetickou stabilitu rostlin, otevírá se tím cesta k vývoji odolnějších odrůd, které lépe zvládnou stresové podmínky. Naše studie ukazuje, že rostliny tuto mimořádnou schopnost adaptace mají,“ doplnila Heliova kolegyně, vědkyně Miloslava Fojtová.
O překvapivých zjištění studie informoval mezinárodní vědecký časopis The Plant Journal. Závěr, že rostliny dokážou funkci a regulaci své genetické informace udržet i po rozsáhlých přeuspořádáních chromozomů, využijí týmy vědců i z jiných výzkumných center.
V Brně vyvíjejí vysoce účinná antibiotika, poradí si i s odolnými nemocničními bakteriemi
Delong by oslavil stovku. Z Brna je díky němu světové centrum elektronové mikroskopie
