Rostliny při stresu vydávají zvuky, na které mohou reagovat okolní tvorové

„Když jsou tyto rostliny v dobrém stavu, vydávají méně než jeden zvuk za hodinu, ale když jsou ve stresu, vydávají jich mnohem více, někdy 30 až 50 za hodinu,“ cituje The Guardian slova profesorky Lilach Hadanyové, evoluční bioložky a teoretičky z Univerzity Tel Aviv.

Ta se svými kolegy nahrála zvuky produkované rostlinami rajčat, tabáku a dalších pěstovaných ve sklenících. Stresovou situaci vědci vyvolali zejména dvěma způsoby: sušením rostlin a nastřiháváním nůžkami. Nahrávky zaznamenávali v odhlučené akustické komoře, ale i přímo v prostředí skleníku.

Určité praskání či cvakání je v malé míře možné slyšet i u zdravých rostlin. Vědci ovšem u životně ohrožených rostlin zaznamenali zvuky mnohem rychleji a ve větší intenzitě.

Jedna vystresovaná rostlina vydává průměrně kolem 30–50 cvakání a praskání za hodinu ve zdánlivě náhodných intervalech. Zvuky je možné zachytit ve vzdálenosti až pěti metrů a liší se v závislosti na rostlinném druhu a příčině vadnutí.

Zatím se stále neví, jestli se rostliny svými zvuky pokouší o komunikaci s dalšími organismy, nebo zda jde o vedlejší produkt fyziologických procesů. Možnou variantou je tzv. kavitace (obecně vznik dutin v kapalině při lokálním poklesu tlaku - pozn. red.), kdy se vodní sloupce v dehydratovaných rostlinných stoncích rozpadají a vytvářejí se vzduchové bubliny.

Zvuky by mohly být užitečné pro organismy v životním prostředí. Mohou ovlivňovat tvory, kteří se rostlinami živí, případně hmyz při výběru místa, kde naklade vajíčka. Podle vědců zvuky mohou nejvíce zachytit můry, myši a netopýři.

Tato studie by mohla posloužit k efektivnějšímu zavlažovacímu systému s pomocí detektorů zvuku. Badatelé tvrdí, že další výzkum by mohl také odhalit více o tom, jak rostliny interagují s okolním životním prostředím.

Vědci svou studii uveřejnili ve čtvrtek v recenzovaném časopise Cell Press, se světem ale svá zjištění postupně sdílejí již od roku 2019.