Článek
V letošním roce se dokončí neobvykle nízký počet nových čtverečních metrů kanceláří, a to jen zhruba 32 tisíc. To odpovídá jedné větší kancelářské budově.
V dalších letech se nepochybně situace změní, ale na nastoleném trendu vyšší důležitosti kvalitní lokality to patrně výrazně nic nezmění. Kancelářské prostory však budou nadále potřeba.
Home office nešetří kancelářský prostor
„Zájem o kancelářské prostory neklesá i přes rostoucí možnost využívání home office,“ komentuje Jitka Tejnorová, partnerka společnosti DMC management consulting s tím, že podle několika průzkumů provedených v roce 2016 prohlašuje téměř třetina oslovených firem, že nabízí nějakou formu práce z domova.
„Ve skutečnosti tuto formu práce ale využívá kolem 10 procent zaměstnanců. Valná většina českých firem není zatím na home office organizačně připravena a zaměstnanci si navíc uvědomují, jaká rizika to přináší, tedy nutnost větší sebekázně a větší zodpovědnost za organizaci času. Téměř každý pracovník, který možnost home office využívá, má stále i svůj pracovní prostor v kanceláři. Na kancelářském prostoru tedy většina firem zatím nešetří nic. Efektivní modely home office vídáme v konzultačních firmách, IT a objevují se v bankovních institucích,“ pokračuje.
Kancelářský boom v hlavním městě
Obecně lze očekávat trend výstavby nových kancelářských center či obnovu starších budov v blízkosti stávajících a nově vzniklých stanic metra na trase A.
„Například Praha 5 v oblasti Smíchova nezažívá stavební boom, důvodem není nezájem o lokalitu, ale spíše fakt, že zde téměř došly volné stavební parcely. Proto i stávající starší kancelářské objekty drží velmi dobrou úroveň obsazenosti a pronajímatelé investují do budov nemalé prostředky,“ uvádí Jan Mottl ze společnosti CIMEX Invest.
Na Praze 4 je rovněž vidět trend „oprašování“ budov vystavěných mezi lety 2000 a 2005, které prošly první či druhou vlnou opouštění původních nájemců.
V období velkého převisu poptávky po kvalifikovaných zaměstnancích téměř ve všech oborech může být dobrá lokalita pověstným jazýčkem na vahách při rozhodování, zda v práci zůstat, nebo odejít jinam.
Pražské periferie prozatím takovým cílem investorů nejsou. Především z důvodu horší dopravní dostupnosti či nepoměru ceny a reálného výkonu.
Je tedy zřejmé, že se budoucí investice ponesou v duchu „oživování“ již postavených budov na dobrých adresách a paralelně s tím budou pokračovat výstavby nových kancelářských budov v dobré dopravní dostupnosti.