Článek
Nuklon bude kosmická loď, která bude dopravovat vědecké přístroje ke vzdáleným planetám Sluneční soustavy. Její důležitou součástí je transportní a energetický modul, který bude brát energii z jaderného reaktoru, který vyvíjí výzkumný ústav NIKIET – ten je součástí ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.
Z Bajkonuru odstartoval Sojuz s novými členy posádky ISS. Na místě byl za rekordní tři hodiny

V plánu je k těmto univerzálním modulům připojovat různé satelity a výzkumné moduly, tudíž půjde o podobnou loď, jako je remorkér – pouze samozřejmě s tím rozdílem, že se nebude plavit po řekách a mořích, ale vesmírem.
Jaderný reaktor jako pohon
Konstruktéři jako pohon tohoto „remorkéru“ vybrali jaderný reaktor, a to proto, že jde o kompaktní zdroj, který nevyžaduje objemné zásoby paliva, a který i přesto poskytuje velký výkon.
U vzdálených planet našeho solárního systému totiž značně klesá intenzita slunečního záření, takže mnoho družic a planetárních roverů bývá vybaveno radioizotopovým termoelektrickým generátorem. Ten jim zajišťuje dostatek elektřiny k práci v době, kdy sluneční paprsky nestačí k výrobě elektřiny v solárních panelech – to platí např. i u amerického marsovského vozítka Curiosity, které bere energii ze solárních panelů a RTG generátoru.
Curiosity nespí, propátrá další oblast Marsu

Reaktor má mít výkon kolem 1 MW, což má být podle ruských specialistů dostačující jak k pohonu lodi, tak k napájení vědeckých přístrojů. Pro srovnání: výkon solárních panelů na družicích obvykle nepřekračuje 60 kW.
První cesta
O plánu na podepsání smlouvy informovala v polovině října ruská informační agentura TASS s odkazem na investiční harmonogram Roskosmosu zveřejněný na webu státních zakázek.
První část financí (100 milionů rublů, cca 30 milionů korun) bude vyčleněna ještě v letošním roce. Do konce roku 2022 poté bude investováno téměř 4,2 miliardy rublů (zhruba 1,25 miliardy Kč).
Rusové už nechtějí spolupracovat s Američany na plánované venušské stanici

V roce 2030 má proběhnout první mise, která využije novou kosmickou loď. Nejprve bude na oběžnou dráhu Země vypuštěn „remorkér“, který se tam spojí s vědeckým modulem. Po spojení obou modulů dohromady loď odletí k Měsíci, kde zanechá výzkumnou družici, která jej bude dále zkoumat.
Ve druhé etapě bude loď pokračovat k Venuši, kde se uvažuje o experimentálním doplnění plavidla palivem (plynným xenonem).
„U Venuše se od vědeckého modulu opět oddělí družice a samotný remorkér se zbývající částí vědeckého modulu provede gravitační manévr a přejde k provedení třetí etapy mise. Vydá se ke konečnému cíli, k jednomu z Jupiterových měsíců a k jeho zkoumání,“ vysvětlil výkonný ředitel Roskosmosu pro perspektivní programy a vědu Alexandr Blošenko.
Pod povrchem Jupiterova měsíce bublá obří oceán. Je tam život?

Jaderné reaktory ve vesmíru nejsou žádnou novinkou. V letech 1970 až 1988 vypustil Sovětský svaz na oběžnou dráhu Země 32 družic s termoelektrickým jaderným zařízením a v letech 1960 až 1980 probíhal vývoj a testy jaderného pohonu pro nosné rakety.
Sovětský satelit a čínská raketa se na oběžné dráze těsně minuly. Srážka se nekonala

Nová historie kosmického remorkéru započala roku 2010, kdy byl schválen projekt vývoje transportního a energetického modulu s megawattovým jaderným reaktorem.
V říjnu 2018 proběhly pozemní zkoušky chladicího systému jaderného pohonu, o měsíc později byl představen model zařízení. Loni v srpnu byly dokončeny zkoušky dalších součástí pozemní makety transportního a energetického modulu.
Nyní se má tedy smluvně zajistit další pokračování vývoje, byl vypsán tendr.
Ve Francii začali montovat obrovský fúzní reaktor. Inspirovali se u Slunce
