Roskosmos představil plán pro případnou evakuaci ISS. Američan by možná letěl sám

Roskosmos a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) minulý týden oznámily, že k ISS v únoru odstartuje kosmická loď Sojuz MS-23.

Podle plánu se má ke stanici na orbitě připojit 22. února a následně zpátky na Zemi dovézt dva ruské kosmonauty Sergeje Prokopjeva a Dmitrije Petelina a jejich amerického kolegu Franka Rubia, které na ISS vynesl tehdy nepoškozený Sojuz MS-22.

Pro případ, že by došlo k mimořádné události a posádku na ISS by bylo potřeba evakuovat dříve, Rubio by se na Zemi vrátil v kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX, sdělili zástupci Roskosmosu podle agentury Reuters.

Ta je nyní ke stanici rovněž připojena.

„Pokud bude nutná nouzová evakuace, Rubio se (na lodi Crew Dragon) vrátí na Zemi a kosmonauti Roskosmosu se vrátí na lodi Sojuz MS-22,“ informovala ruská vesmírná korporace.

„Návrat dvou kosmonautů místo tří bude bezpečnější, protože pomůže snížit teplotu a vlhkost v kabině Sojuzu MS-22,“ dodal Roskosmos.

Prokopjevova, Petelinova a Rubiova mise měla skončit letos v březnu. Kvůli poškození Sojuzu se nicméně plánuje její prodloužení o několik měsíců. Loď MS-23, která měla v březnu vynést nové tři členy posádky, odstartuje místo toho v únoru prázdná.

Na ISS jsou momentálně další čtyři lidé – dva astronauti NASA, jedna kosmonautka Roskosmosu a japonský astronaut. K Mezinárodní vesmírné stanici se připojili loni v říjnu, vynesla je loď Crew Dragon – stejná, která má podle nového plánu Roskosmosu v nouzi snést i Rubia.

Za připomenutí stojí, že před 50 lety 16. ledna 1973 vyjelo ze sovětské sondy Luna 21 na povrch Měsíce v kráteru Le Monnier vozítko Lunochod 2, druhé v rámci sovětského vesmírného programu.

Kvůli technické závadě po čtyřech měsících – a 37 uražených kilometrech a 80 tisících pořízených snímcích – přestalo fungovat. Sověti misi zkoumající povrch Měsíce, sluneční rentgenové záření či měsíční magnetické pole, nakonec ukončili 4. června 1973.

Rover dodnes setrvává na známých souřadnicích a jeho dálkový reflektor pozemské stanice stále využívají k určování vzdálenosti pomocí laserů.

Po poslední sovětské sondě Luna 24 z roku 1976, která žádný Lunochod nevezla, nastala ve zkoumání Měsíce skoro čtyřicetiletá pauza, kdy na jeho povrchu žádný lidský výtvor nepřistál. Až v roce 2013 zahájila sondou s vozítkem Nefritový králík svůj měsíční program Čína.

Nyní je na cestě např. lunární vozítko Rašíd Spojených arabských emirátů a USA chystají návrat astronautů na Měsíc.