Rodinné firmy čeká předávání otěží

Přitom rodinné firmy stojí za mimořádnou pozornost. Podle odhadů totiž tvoří v tuzemsku až 30 procent ročního HDP. Výhod firem rodinného typu je hned několik. Především je to styl řízení, který bývá celkově stabilnější, ale i ohleduplnější a férovější k zaměstnancům. Je to dáno právě charakterem společnosti, kterou budují i řídí po celou dobu existence většinou jeden nebo dva lidé.

Často jsou někteří zaměstnanci součástí chodu společnosti po řadu let a přispívají tak k její stabilitě a pozitivnímu vývoji. Odměnou je jim vstřícnější přístup majitelů v období menší hojnosti a hospodářské krize, kdy se jich firma nezbaví, ale nabídne jim alespoň alternativní formu spolupráce. To je ceněno zejména v regionech s vyšší nezaměstnaností. Pro jejich ustálené, konzistentní řízení jsou rodinné firmy zajímavým klientem například také pro banky.

I přesto, že o počtu rodinných firem u nás neexistuje přesná statistika, nejde o nezanedbatelnou záležitost pro celou ekonomiku. „Odhadujeme, že přibližně 30 procent HDP v Česku tvoří právě rodinné firmy,“ uvedla Eva Svobodová, ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

Z jejích předpokladů však vyplývá, že generační výměnu nemusí přežít 70 procent těchto podniků. Stejnou bilanci totiž udávají i zahraniční trhy, které mají na rozdíl od Česka s existencí těchto firem zkušenosti. U nás se první velká vlna předávání „otěží“ zakladatelů jejich nástupcům teprve očekává.

Předání fungujícího podniku svému potomkovi zní jako samozřejmost. „Nejčastějším problémem ale bývá nepřipravenost nástupce anebo přímo jeho neochota rodinný podnik převzít. V takové chvíli pak stojí majitelé firem před otázkou, zda mají svou firmu prodat nebo si ji ve vlastnictví ponechat a svěřit její řízení někomu mimo rodinu,“ uvedl Radek Řechka, ředitel a kvestor Vysoké školy manažerské informatiky, ekonomiky a práva (VŠMIEP).

Podle odborníků trvá skutečné předání otěží rodinné firmy minimálně rok až dva. A to jde o samotnou podstatu řízení. Osvědčené „baťovské kolečko“, tedy seznamování nástupce s chodem firmy krok za krokem od nejnižších pozic ve firmě až po její vrchol, by mělo trvat déle. Nicméně ani to nemusí stačit k předání zkušenosti.

Například ve Skandinávii a v dalších průmyslově vyspělých zemích existují vysokoškolské programy, které pomáhají nováčky na vedení rodinné firmy připravit. Studenti se tam dozvědí, jak firmu moderně řídit, vypořádat se s financováním, marketingem, personalistikou, ale i jak správně využít předností rodinného podniku ve prospěch jeho prosperity. Podobný model vysokoškolského studia určený pro nástupce ve vedení rodinných firem se otevírá také na VŠMIEP.

„Program jsme sestavili nejen pro nástupce z rodinných kruhů daných firem, ale i pro ty, kteří nastupují jako manažeři do rodinné firmy zvenku. Rodinný podnik je pro výměnu vedení velmi citlivý organismus a vyžaduje například odlišný personální a klientský přístup,“ vysvětluje rozdíl proti jiným programům kvestor Řechka.

Přidanou hodnotou programů MBA na této škole je podle něj skutečnost, že studium účastník kurzu završí zpracováním studie ze zvoleného oboru podnikání. „Za přispění přednášejících ekonomů, právníků a podnikatelů si tak připraví životaschopný plán budoucnosti pro další fungování firmy,“ dodává Radek Řechka.