Rodiče spádových dětí v Karlíně protestovali proti losování při zápisu do prvních tříd

„Odmítáme, aby osud dětí určil náhodný los. Nemůžeme přijmout fakt, že každé čtvrté až páté dítě, které zde chodilo do školky a vybudovalo si zde sociální vazby, má být vytrženo z kolektivu a posláno do školy na místo, kde nikdy nebylo a nikoho nezná,“ uvedli v otevřeném dopise určeném zastupitelům Prahy 8 rodiče karlínských předškoláků.

„Losování mezi dětmi je technokratické a asociální řešení situace, a pokud by bylo realizováno, bude mít devastující vliv na děti a celé rodiny,“ dodali organizátoři petice Jana a Miroslav Stachovi a Jan Palaščák.

Obyvatelé Karlína žádají zastupitele Prahy 8 o navýšení kapacity ZŠ Lyčkovo náměstí. K zápisu do první třídy se dostavilo 135 dětí s trvalým bydlištěm ve spádové oblasti, přičemž kapacita školy je 100 prvňáků.

Škola proto rozhodla, že se 2. května bude losovat, kdo ze zapsaných dětí se do první třídy dostane.

K podobné situaci dochází na řadě škol v dalších částech metropole i jinde. Jde přitom o dlouhodobý problém, na který se samosprávy vzhledem k demografickému vývoji mohly připravit.

Rovněž je podle autorů petice potřeba se situací školství v Praze 8 zabývat komplexně. Radnice by měla pracovat na posílení dobré pověsti a úrovně základních škol, míní nespokojení rodiče.

To by podle Miroslava Stacha vedlo k tomu, že se zamezí takzvané spádové turistice. Někteří lidé by tak neměnili bydliště svých potomků na jiné adresy, než skutečně bydlí, těsně před zápisem dítěte do vybrané školy.

Těmito praktikami se podle kritiků zabírá místo pro děti, které v lokalitě oblíbené školy skutečně bydlí.

Program pro omezení spádové turistiky spustila třeba Praha 6. Její starosta Jakub Stárek (ODS) v březnu avizoval, že základní školy, které radnice zřizuje, budou prověřovat shodu bydliště dítěte s trvalým bydlištěm rodičů a dobu jeho trvání.

Pokud trvalý pobyt žáka nebude shodný s trvalým pobytem ani jednoho z rodičů, vyhodnotí se jako účelově zřízený, a tedy nesplňující kritéria pro přednostní přijetí do spádové školy.

Jiné obvody naopak spádovou turistiku neřeší a nechávají na rodičích, kam svého potomka přihlásí. Pokud není například v Praze dítě přijato do spádové školy dle bydliště, hledá se volné místo v rámci škol městské části.

Nedostatek míst v základních školách je v metropoli problém. Nyní se jím zabývají radnice na okrajích města i v širším centru v souvislosti s bytovou výstavbou. Nové základní školy chtějí budovat třeba v Březiněvsi, Kolovratech, Dolních Počernicích či v Praze 12. Školy staví či plánují stavět i Prahy 3, 5, 7 a 9. 

Nedostatečnou kapacitu školských budov řeší radnice také přístavbami stávajících budov nebo stavěním modulových objektů a dřevostaveb.