Robot bedlivě sleduje proces ozařování. Může vylepšit léčbu rakoviny štítné žlázy

Rakovinou štítné žlázy každý rok na celém světě onemocní asi 300 tisíc lidí, v Česku kolem 1200, zejména žen.

Součástí léčby pacientů po operačním odstranění nádoru je terapie radioaktivním jódem. Cílem je odstranit nepatrné zbytky nádoru, které po chirurgickém zákroku mohou v krku zůstat. Radioaktivní izotop jódu se ve štítné žláze přirozeně hromadí a místo se tak lokálně ozáří, což má zastavit rakovinné bujení.

Stávající metody podle odborníků v současné době neumí lékařům dostatečně pomoci při rozhodování o nejvhodnější léčbě.

„Fyzikálně nejsou dnes běžně používané přístroje schopny mít takové rozlišení pro jód 131,“ vysvětlila klinická radiologická fyzička Fakultní nemocnice v Motole Tereza Kráčmerová.

Lékaři podle ní na současných přístrojích vidí několik skvrn, ale nejsou schopni určit přesně jejich polohu. Vyšetření pacienta navíc trvá přibližně 20 minut, což má nový přístroj ThyroPIX zkrátit. Díky robotickému ramenu se dostane blíže ke snímanému místu a zobrazí ho speciálními kamerami. Speciální počítačový software pak naměřená data převede na 3D obraz.

„Díky informacím o průchodu částic oběma vrstvami gama kamery jsme pak schopni vypočítat úhel, ze kterého radiace vychází. Tímto způsobem můžeme zjistit, jak je radioaktivní zdroj v těle pacienta distribuován,“ popsala princip směrové citlivosti detektoru Eliška Trojanová z firmy Advacam.

Kameru testovali lékaři v Centru pokročilého preklinického zobrazování 1. LF UK. Podle jeho přednosty Luďka Šefce bude novým přístrojem možné pacienta vyšetřit přímo na lůžku.

Aby se novinka podpořená Technologickou agenturou ČR dostala do nemocnic, kde by mohla pomáhat pacientům, je třeba najít průmyslového partnera, který by měl zájem přinést ji na trh jako hotový produkt. Podle Trojanové by byla ideální firma, která už má zkušenost s vývojem zdravotnického prostředku a certifikačním procesem. V plánu je ještě další vylepšení softwaru, které umožní klinické zkoušky na pacientech.