Hlavní obsah

Římané železem neplýtvali, zbroj opravovali s využitím pancíře zničeného v bojích s barbary

Brno

Železo bylo v dobách starověkého Říma cenné a neplýtvalo se jím. Týkalo se to i kroužkové zbroje včetně kovových košil zničených v bitvách. I když byly poškozené, používaly se na záplatování. Zjistil to vědec Martijn A. Wijnhoven z Archeologického ústavu Akademie věd v Brně, když analyzoval 14 kilogramů zbroje nalezené nedaleko Bonnu.

Foto: A. Moskvin/ M. A. Wijnhoven

Vlevo detail sarkofágu v Římě z poloviny 3. století našeho letopočtu. Zobrazuje nosiče odznaků v kroužkovém pancíři s krátkým rukávem. Vpravo digitální rekonstrukce římského kroužkového pancíře.

Článek

U současného Bonnu ležela v polovině 3. století našeho letopočtu pevnost římských legionářů Bonna. Zhruba sto let předtím se Římané po markomanských válkách, známých i ze slavného filmu Gladiátor, stáhli z území dnešní Moravy.

Boje s barbary říši vyčerpávaly, a tak se ve třetím století stahovali legionáři také z oblasti Bonny. Barbarům ale cenný kov nechtěli nechat.

Vysvětlení pro podivný nález u Bonnu

Jak bylo při vyklízení římských vojenských zařízení běžné, kovový šrot, který nebylo možné odvézt, protože by při rychlém odsunu z nebezpečné oblasti byl jen na obtíž, byl často zakopán do příkopů, jam nebo studní, aby nepadl do rukou nepřítele.

Archeologové v Brně objevili příkop, který si kolem svého pochodového tábora postavili Římané

Věda a školy

Podobný osud potkal i 14 kilogramů kroužkové zbroje z Bonny: skončila zahrabána pod zemí. Vykutali ji až v roce 2012.

Foto: J. Vogel

Velký blok kroužkového pancíře nalezený v Bonnu

Vědci si od té doby lámali hlavu nad tím, proč byly košile ukryty. S odpovědí nyní přišel Martijn A. Wijnhoven z brněnského týmu archeologů, který se zabývá římskou zbrojí a technologií její výroby.

Foto: archiv Martina A. Wijnhovena

Martijn A. Wijnhoven z brněnského Archeologického ústavu Akademie věd ČR s nálezem z Bonnu

„Kroužková zbroj je vyrobena z malých, vzájemně propojených kroužků, které nelze roztavit. Poškozené kroužkové pancíře se proto využívaly jako darované předměty k záplatování jiných. Obdobně se ve starověku opravovaly i některé textilie. Bonnský nález tak pravděpodobně představuje zásobu materiálu určeného k opravám jiných pancířů,“ uvedl.

Kov ztratil při ústupu cenu, tak jej zakopali

Ukazuje se, že Římané byli velmi efektivní. Součástí každé pevnosti římských legionářů byly i řemeslné dílny, v nichž se jim opravovala a doplňovala o nové kousky výzbroj a výstroj.

Foto: Martijn A. Wijnhoven

Detail nejlépe dochované části bloku kroužkového pancíře z Bonnu

Obdobně tomu bylo i ve druhém století na vrchu Hradisko u Pasohlávek na Brněnsku, kde byla opevněna desátá římská legie. Snem císaře Marca Aurelia tehdy bylo začlenit území současné Moravy do Římské říše coby provincii Marcomannia sahající od Dunaje až po Olomouc.

Morava se měla stát provincií Marcomannia

Domácí

Plány nevyšly a za jeho syna, císaře Commoda legionáři kvůli vzpurným Markomanům odtáhli.

Foto: Martijn A. Wijnhoven

Příklady kroužků z brnění z doby římského císařství nalezených ve Velké Británii, Německu a Chorvatsku

„Pancíře z bonnského nálezu měly ekonomickou hodnotu, jen dokud existovala poptávka po opravách od blízké vojenské posádky. Avšak s ústupem římské armády z pevnosti Bonna ztratila zbroj svůj účel, proto ji zakopali,“ vysvětlil Wijnhoven.

Bonnský nález zkoumali archeologové z Německa spolu s kolegy z České republiky. Wijnhoven závěry svého bádání zveřejnil v mezinárodním archeologickém magazínu Antiquity Journal.

Čeští badatelé odhalili v Africe zaniklé prameny a důkazy o dávném lidském osídlení

Věda a školy

Výběr článků

Načítám