Článek
U současného Bonnu ležela v polovině 3. století našeho letopočtu pevnost římských legionářů Bonna. Zhruba sto let předtím se Římané po markomanských válkách, známých i ze slavného filmu Gladiátor, stáhli z území dnešní Moravy.
Boje s barbary říši vyčerpávaly, a tak se ve třetím století stahovali legionáři také z oblasti Bonny. Barbarům ale cenný kov nechtěli nechat.
Vysvětlení pro podivný nález u Bonnu
Jak bylo při vyklízení římských vojenských zařízení běžné, kovový šrot, který nebylo možné odvézt, protože by při rychlém odsunu z nebezpečné oblasti byl jen na obtíž, byl často zakopán do příkopů, jam nebo studní, aby nepadl do rukou nepřítele.
Archeologové v Brně objevili příkop, který si kolem svého pochodového tábora postavili Římané
Podobný osud potkal i 14 kilogramů kroužkové zbroje z Bonny: skončila zahrabána pod zemí. Vykutali ji až v roce 2012.
Vědci si od té doby lámali hlavu nad tím, proč byly košile ukryty. S odpovědí nyní přišel Martijn A. Wijnhoven z brněnského týmu archeologů, který se zabývá římskou zbrojí a technologií její výroby.
„Kroužková zbroj je vyrobena z malých, vzájemně propojených kroužků, které nelze roztavit. Poškozené kroužkové pancíře se proto využívaly jako darované předměty k záplatování jiných. Obdobně se ve starověku opravovaly i některé textilie. Bonnský nález tak pravděpodobně představuje zásobu materiálu určeného k opravám jiných pancířů,“ uvedl.
Kov ztratil při ústupu cenu, tak jej zakopali
Ukazuje se, že Římané byli velmi efektivní. Součástí každé pevnosti římských legionářů byly i řemeslné dílny, v nichž se jim opravovala a doplňovala o nové kousky výzbroj a výstroj.
Obdobně tomu bylo i ve druhém století na vrchu Hradisko u Pasohlávek na Brněnsku, kde byla opevněna desátá římská legie. Snem císaře Marca Aurelia tehdy bylo začlenit území současné Moravy do Římské říše coby provincii Marcomannia sahající od Dunaje až po Olomouc.
Morava se měla stát provincií Marcomannia
Plány nevyšly a za jeho syna, císaře Commoda legionáři kvůli vzpurným Markomanům odtáhli.
„Pancíře z bonnského nálezu měly ekonomickou hodnotu, jen dokud existovala poptávka po opravách od blízké vojenské posádky. Avšak s ústupem římské armády z pevnosti Bonna ztratila zbroj svůj účel, proto ji zakopali,“ vysvětlil Wijnhoven.
Bonnský nález zkoumali archeologové z Německa spolu s kolegy z České republiky. Wijnhoven závěry svého bádání zveřejnil v mezinárodním archeologickém magazínu Antiquity Journal.