Článek
„Hodně lidí totiž má zkreslené představy o Rumunsku. Já prostě chtěla zjistit, jaké to tam doopravdy je. Navíc je to blízko, takže jsem nemusela utrácet peníze za drahé letenky. Rozmýšlela jsem se totiž mezi Rumunskem, Ruskem a Tchajwanem,“ vzpomínala mladá vysokoškolačka, která do Rumunska vyrazila v rámci projektu Kindergarden učit děti v tamních školkách. Projekt zorganizovala AIESEC Karviná.
„Chtěla jsem si zlepšit angličtinu, poznat nové lidi a rumunskou kulturu. Ve dvou tamních školkách jsem na děti mluvila jen anglicky, společně jsme si hráli, zpívali a procvičovali i základní anglická slovíčka,“ popisovala Zapletalová s tím, že rumunské školky jsou trochu jiné než ty české.
Studentka Alena Zapletalová (vlevo) s rumunskými dětmi ve školce.
„Mám pocit, že u nás ve školkách mají děti větší volnost. Že si mohou více hrát a lítat po školce, aspoň za mě to tak bylo. V Rumunsku mají děti přísný systém. Málokdy jsem viděla, že by si hrály. Měly spoustu aktivit: učily se angličtinu, tancování a další věci. Bylo to hodně organizované.“
Mladou vysokoškolačku také v Rumunsku překvapilo to, jak jsou lidé k sobě milí. „Hodně mladých navíc umí dobře anglicky. Myslím si, že jsou na tom s angličtinou lépe než čeští studenti. Říkali mi, že v televizi nemají dabing, takže se na filmy dívají v originále, jen s rumunskými titulky. Rumunsko zdaleka není tak strašná země, jak mi lidé v Česku tvrdili. Ano, jsou tam chudé vesničky a ve městech jsou převážně šedivé stavby jako z období komunismu, ale lidé jsou skvělí jako u nás,“ dodala Zapletalová.
Nejhorší byla cesta
Nejhorší na pobytu pro ni prý byla cesta do Rumunska, protože se jí podařilo odjet až napodruhé. Poprvé jí totiž autobus ujel, odjel o deset minut dříve. Navíc v autobuse nikdo neuměl anglicky a studentka rumunštině vůbec nerozuměla. Studentskou stáž v Rumunsku či v jiné zemi by však všem mladým lidem doporučila.
„Určitě mi to otevřelo oči, že některé věci nejsou tak, jak říkají ostatní. Člověk by si na vše měl přijít sám. Navíc jsem se zlepšila v angličtině a konečně se nebojím mluvit anglicky. Hodně jsem se i osamostatnila a potkala spoustu lidí z různých koutů světa, které mohu navštěvovat. Plánuju vycestovat do Brazílie a na Nový Zéland,“ shrnula studentka prvního ročníku marketingu a managementu, která by v budoucnu chtěla začít mimo Českou republiku i podnikat.