Resort průmyslu upravuje návrh zákona o mistrovské zkoušce. Platit by mohl za rok

Nová norma má zvýšit zájem mladých lidí o řemeslná povolání. HK odhadovala, že v prvních pěti letech lidé ročně vykonají průměrně 2000 zkoušek a vydáno bude 1600 mistrovských listů.

Minulá vláda návrh zákona na zavedení mistrovské zkoušky schválila loni ke konci srpna. Následně byl odeslán Sněmovně, poslanci ho ale před volbami nestihli projednat.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po odsouhlasení normy vládou uvedl, že „je kompletně připravena a je nekonfliktní”. Předpokládal, že nový kabinet takové zákony co nejdříve posune dále do parlamentu.

Chystanými úpravami chce nyní MPO podle Hluštíka zajistit maximální účinnost systému mistrovské zkoušky. „Po ukončení těchto prací a následném vnitřním připomínkovém řízení a odsouhlasení bude moci být návrh zákona opětovně předložen do legislativního procesu,” řekl.

U návrhu se podle Minčiče nyní upřesňuje podoba legislativního vymezení povolání, u kterých se bude mistrovská kvalifikace ověřovat. Dále se jedná o způsobu nejvhodnějšího ukotvení správních poplatků za přijetí přihlášky k mistrovské zkoušce.

„Dolaďují se i některé další detaily, zejména v souvislosti s přesným rozhraničením ustanovení vlastního zákona a upřesněním zákonných podmínek na podzákonné úrovni,” poznamenal.

Návrh schválený předchozí vládou počítal s účinností od ledna letošního roku. Havlíček plánoval zavedení už loni, zdržení způsobila pandemie koronaviru.

Zkoušku měli mít možnost složit lidé s výučním listem nebo maturitou, případně ti, kteří by se prokázali souhrnem všech stanovených profesních kvalifikací. Zároveň bylo vyžadováno pět let praxe v oboru v posledních 10 letech. Poplatek za vykonání mistrovské zkoušky měl v průměru činit 25 tisíc korun.

Dříve schválený návrh předpokládal zřízení evidence držitelů mistrovských listů. Vést ji měly Hospodářská a Agrární komory. Zároveň k jejich úkolům měly patřit příprava, organizace a provádění zkoušek, stejně jako vydávání mistrovských listů.

Na přípravě normy se podílelo také ministerstvo školství. Dříve uvedlo, že na záměru pracuje od roku 2016.

Do oborů s výučním listem nastoupil v uplynulém školním roce podle dat Národního pedagogického institutu (NPI) nejmenší podíl žáků od roku 1993. Podíl nových učňů činil 27,2 procenta všech přijatých do středních škol. V předchozích letech se jejich počet pohyboval kolem 30 procent.

Díky příchodu stále silnějších ročníků není ale úbytek tak znatelný. Do učebních oborů nastoupilo 30 199 žáků, o 308 méně než o rok dříve.