Článek
Podle návrhu, který Bělobrádek předložil kabinetu před dvěma týdny, by měl rozpočet celkově vzrůst na 32,7 miliardy, což by bylo zatím nejvíce v historii. Vláda ale jednání přerušila.
„Návrh předkládáme v nezměněné podobě,” uvedla Adéla Klimešová z tiskového oddělení Úřadu vlády.
Stát by podle něj měl zvyšovat ve střednědobém výhledu peníze na vědu i v příštích letech: v roce 2018 na 34,9 miliardy a o rok později na 34,5 miliardy korun. Bělobrádkův úřad chce obor připravit na pokles, který se očekává po roce 2020, kdy skončí financování oboru z evropských fondů.
Národní výdaje bez zahraničních zdrojů
Ministerstvo financí vedené šéfem ANO Andrejem Babišem má ale jinou představu. Výdaje na výzkum navrhuje pro rok 2017 na 29,001 miliardy korun. V letošním roce činí 29,092 miliardy. V roce 2018 a 2019 by se podle MF měly ročně pohybovat ve výši 29,167 miliardy.
Podle Filipa Běhala z tiskového oddělení MF tato čísla odpovídají národním výdajům na výzkum, vývoj a inovace v původně schválených střednědobých výdajových rámcích.
„Zdůrazňuji, že se jedná o národní výdaje, do kterých nejsou zahrnuty finanční prostředky ze zahraničních zdrojů. S jejich připočtením bude celková suma výdajů na výzkum, vývoj a inovace řádově o jednotky miliard korun vyšší,” vysvětlil Běhal.
MF mělo k navýšenému rozpočtu zásadní připomínku již v mezirezortním řízení, požadovalo snížení. V roce 2014 bylo z národních zdrojů na výzkum poskytnuto 27,284 miliardy a v roce 2015 pak 27,829 miliardy korun. I s letošním rokem rozpočet konstantně narůstá, argumentuje MF.
Připomnělo, že je potřeba k částkám připočítat peníze ze zahraničních zdrojů, které se ročně pohybují v miliardách, například loni to bylo více než 14 mld. a letos se počítá s 6,6 mld. korun.
Bělobrádek chce ale posílit aplikovaný výzkum a tím i konkurenceschopnost státu, naopak zvýšením peněz pro základní výzkum plánuje zajistit provoz nových výzkumných center. Na problém s jejich financováním dlouhodobě upozorňují odborníci.
