Článek
S potenciálně převratným objevem přišel postgraduální student Paul Scholz z kanadského Montrealu. Když analyzoval informace z teleskopu, nemohl uvěřit svým očím - díval se na identický rádiový záblesk, který rok před ním zdokumentovala německá badatelka Laura Spitlerová.
„Okamžitě jsem věděl, že je ze stejného zdroje, ze směru souhvězdí Vozky. A zdá se navíc, že přichází i ze stejné vzdálenosti, okolo tří miliard světelných let,“ cituje Scholze kanadský server CBS. Jen pro představu: průměr Mléčné dráhy, tedy naší galaxie, činí 100 tisíc světelných let.
KOMENTÁŘ DNE: | |
---|---|
Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem |
Na analýzu dat, kterou prováděl Scholz, dohlížela vedoucí výzkumného týmu profesorka Victoria Kaspiová. Ta nejprve mírnila nadšení a žádala další důkazy.
Když tým analyzoval data nasbíraná radioteleskopem Arecibo za tři měsíce roku 2015 a objevil devět identických radiových záblesků ze stejného místa, začalo být jasné, že tohle už náhoda být nemůže.
„Signál pochází z velké vzdálenosti, původně tak musel být velmi jasný. Je jen několik známých fyzikálních zdrojů, které jej mohou vysílat, a většinou jsme předpokládali, že jde o neutronové hvězdy v jiných galaxiích,” řekl James Cordes z Cornellovy univerzity v americkém státě New York. To je zřejmě nyní vyloučeno, protože signály podle všeho pocházejí ze stejného místa.
Signál má (logickou) strukturu
Server britského deníku The Indepedent v této souvislosti upozorňuje, že udivení vědci již minulý rok připustili, že některá „radiová pípnutí” popisovaného typu budí dojem, že jsou vysílána strukturovaně, a mohla by tedy být produktem mimozemských technologií. Zachycené vlnění trvalo několik milisekund.
Krátké radiové záblesky
Krátké radiové záblesky jsou jen milisekundy trvající astronomické rádiové vlny z jiné galaxie neznámého původu.
Až doposud se předpokládalo, že pocházejí ze zkázy obřích vesmírných objektů, nejspíš neutronových hvězd. To teď ale astronomové s největší pravděpodobností vyloučili.
Buď jak buď - vědci jsou si nyní jistí, že signál ze stejného zdroje přichází opakovaně. Šest z deseti zachycených radiových záblesků bylo navíc vysláno v rozmezí několika desítek minut. To znamená, že zdroj signálu vysílá jen v určitých intervalech nebo je ho možné na Zemi chytat jen za určité konstelace hvězdných objektů.