Rádi bychom umožnili soutěžit i dospělým, říká koordinátorka Logické olympiády

Na novinky 16. ročníku Logické olympiády, která právě probíhá, i na to, co plánuje tým organizátorů pro další ročníky, jsme se ptali její koordinátorky Lucie Měchurové z Mensy Česko.

Letos jste oznámili rekordních 100 tisíc účastníků. Sledujete, jak jste na tom v porovnání s dalšími zavedenými olympiádami a soutěžemi pro žáky a studenty?

Logická olympiáda je celosvětově největší mensovní projekt, o který mají zájem i další národní Mensy. Na to jsme patřičně hrdí. S ostatními soutěžemi se ale, co do velikosti, neporovnáváme. Dovedu si představit, že třeba Matematický klokan, který je pro celé třídy, má soutěžících více. Ale po 15 letech existence soutěže patříme určitě k těm největším.

Důležité je ale pro nás celorepublikové působení - a díky tomu i možnost, že každý rok pomůžeme objevit talentované děti, o jejichž nadání měli rodiče nebo i učitelé do té doby jen tušení.

Můžete připomenout, jak samotná Logická olympiáda vznikla?

V roce 2008, kdy se konala poprvé, to byla lokální iniciativa pro asi 4000 páťáků z Prahy a Středočeského kraje. O rok později došlo ke sloučení s regionální soutěží z Moravskoslezského kraje a tam jsou kořeny dnes celorepublikového projektu.

Byla jste už u toho?

U těchto začátků ne. Nejprve jsem se jako dobrovolník přidala do týmu organizátorů, a to až o mnoho let později. Nicméně několik kolegů v týmu ty prvopočátky pamatuje a na organizaci se stále podílejí.

Jak organizace dnes již vskutku nemalého projektu funguje?

Na tom, abychom dokázali spustit přihlášky, zajistili online základní kola a následně fyzicky kola krajská a celorepublikové finále, se podílí poměrně velké množství dobrovolníků. Organizace je náročná, ale mám kolem sebe skvělý stabilní tým, na který se mohu spolehnout.

S přípravou začínáme už na jaře. Startujeme tvorbou úloh pro základní kolo, pořádáme školení dobrovolníků, pak přichází přípravy spuštění přihlášek a následuje samotná soutěž. Tam je velký tlak na komunikační tým, který každý rok zodpoví okolo 4000 mailů a asi 1500 telefonických dotazů. Zde naskakují také týmy krajských koordinátorů a pak pořadatelé pro finále.

Nepochybně ale nejde pouze o dobrovolníky…

I když Logickou olympiádu zajišťují dobrovolníci, nesmím zapomenout na finance. Bez dlouholetých partnerů a podporovatelů, jimiž jsou nadace rodiny Kellnerových, škola Open Gate v Babicích u Prahy, některé kraje nebo letitý sponzor Albi poskytující ceny pro ty nejlepší, bychom olympiádu v tomto rozsahu uspořádat nedokázali. Takže podávání žádostí o dotace a jednání se sponzory nás doprovází celý rok.

Jaká je vaše vize do budoucna?

Rádi bychom na základě poptávky umožnili soutěžit i dospělým. Aktuálně ladíme pravidla a obsah této kategorie a již nyní víme, že si zájemci budou moct úlohy vyzkoušet už poměrně brzy.

Povíte k tomu více?

Zatím ne, podrobnosti si v tuhle chvíli ještě nechám pro sebe. (úsměv)

Stejně tak bychom chtěli rozšířit okresní kola v kategorii pro mateřské školy, které se dnes účastní jen některé regiony. To je konkrétní vize pro další ročník.

Jako cíl Logické olympiády často uvádíte hledání skrytých talentů v dětské populaci. Kolik jich takto najdete a co je to konkrétně za děti?

Přesný počet takhle podchycených dětí neznáme. Zpětná vazba, že soutěž funguje částečně jako screening talentů, se k nám ale dostává pravidelně. Většinou je to tak, že rodiče tuší, že je jejich potomek možná výjimečný, ale jedná se třeba o dítě, které primárně nemá potřebu své schopnosti a znalosti ukazovat, může být spíše introvertní a ve škole raději „zapadne“ mezi ostatní, než aby vybočovalo. Dobré výsledky soutěže tady rodičům potvrdí talent dítěte.

Další modelovou situací jsou děti, které nejsou příliš ve škole úspěšné, ale přitom potenciál mají. Jsou nadané, jen nemají ty správné podněty a ve výuce se nudí, často na sebe upozorňují, takže z pohledu učitele vlastně zlobí a jsou považovány za „problematické“. Bohužel musím říct, že diagnostika nadaných dětí v Česku úplně dobře nefunguje.

Takže se zřejmě občas stává, že uspěje dítě, u kterého by to skoro nikdo z jeho okolí nečekal…

Rodiče často nadání potomka tuší a dobrý výsledek je pro ně jakýmsi důkazem, že to tak opravdu je. Učitele to může opravdu překvapit.

Co následuje, pokud takový talent objevíte?

V ideálním případě je mu umožněno rozvíjet se podle jeho schopností. Mladší děti, ty z prvního stupně, jsou nasměrovány na osmiletá gymnázia. Díky naší soutěži mají možnost objevit i ta speciální, pro nadané děti, jako je Mensa gymnázium, Open Gate a další. Není výjimkou, že na ně přestupují i studenti vyšších ročníků. V takovém kolektivu se pak nadané děti cítí lépe, s vrstevníky si víc rozumí. Např. Open Gate nabízí i ubytování na kolejích a stipendia pro talentované studenty, takže studovat tam mohou děti doslova ze všech koutů republiky.

Některé děti se po úspěchu v Logické olympiádě začnou účastnit i dalších aktivit Mensy: táborů, seminářů, výletů. To je ideální stav. Minimálně si tito žáci uvědomí, že jsou něčím výjimeční a že s tím mohou dále pracovat.

Od kdy je vlastně ideální nadání u dětí rozvíjet?

Od velmi útlého věku. Stejně jako u sportovního nebo hudebního talentu, pokud má být vrozený potenciál využit na maximum, je třeba s ním pracovat už v předškolním věku. U rozvoje intelektu to platí také. Vznik neuronových synapsí totiž probíhá v největší míře do sedmi let, jde tedy o klíčové období. Malé děti by se měly rozvíjet všestranně, samozřejmě úkoly a činnostmi odpovídajícími věku. V rámci Mensy na to máme program NTC Learning, který je pro učitele mateřských školek a pro rodiče.

Je o nadprůměrně nadané děti nějak postaráno přímo ve vzdělávacím systému?

Bohužel musím zopakovat, že v běžném vzdělávacím systému pořád systematická podpora nadaných dětí chybí. Přitom by jim měla být věnována stejná péče jako dětem s různými poruchami, protože stejně jako ony patří do kategorie dětí se specifickými vzdělávacími potřebami.

Nabídka škol, kde se umí (a chtějí) věnovat nadaným dětem, je poměrně malá. Důvodem jsou často velké kolektivy a mnoho dětí s různými specifickými potřebami. Často ale také mýtus, že nadané dítě je dostatečně chytré nebo šikovné, aby si poradilo samo. A to je obrovská chyba.

Jaké možnosti tedy mají rodiče a doporučila byste jim něco z vlastní zkušenosti?

Existuje řada pedagogů, pro které je nadané dítě výzvou, a nikoli další prací navíc. Rodičům proto doporučuji, pokud nemají v okolí přímo školu, o které se ví, že s nadanými dětmi umí pracovat, ať se ptají konkrétních učitelů, co mohou pro jejich nadané dítě udělat. Často najdou skvělého pedagoga i ve škole, kde by to třeba nečekali.

Pochopitelně je dobré podpořit dítě i mimo školu, nabízet mu aktivity, které jeho zájmy rozvíjejí. Třeba kroužky a setkávání se s podobně laděnými vrstevníky. I my v Mense pořádáme spoustu akcí pro děti a mládež a dvakrát ročně také setkání rodin s nadanými dětmi. Též v Logické olympiádě letos poprvé plánujeme víkendový pobyt pro účastníky kategorií B a C, tedy pro ty starší děti.

Dává obrovský smysl podporovat tyto nadané děti, které třeba světu jednou představí nějaký převratný vynález, objeví nový lék - či zkrátka něco, o čem my teď nemáme ani tušení.