Článek
Na svém zasedání minulý týden ve čtvrtek, které se uskutečnilo prezenčně v prostorách Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a částečně i online, se na celkové nespokojenosti s návrhem rozpočtu shodlo předsednictvo rady, která poté v pátek zveřejnila usnesení na svém webu.
Vysoké školy by podle vládou schváleného návrhu rozpočtu měly příští rok získat asi 30,9 miliardy korun, tedy o 2,3 miliardy korun víc než letos.
Energie a platy
„Zastropování cen energií a plánovaný nárůst rozpočtu VŠ obsažený v návrhu státního rozpočtu pro rok 2023 ve výši 800 milionů Kč představuje sice jistou pomoc VŠ při řešení energetické krize, nezabrání však výraznému dopadu této krize do financování VŠ a naprosto nelze připustit, aby se nutnost vnitřního dofinancování energetických nákladů na jednotlivých školách negativně promítla do omezování rozsahu či forem výuky,“ uvedlo předsednictvo RVŠ.
Nárůst rozpočtu vysokých škol v návrhu státního rozpočtu pro rok 2023 je podle RVŠ nedostatečný i s ohledem na platy pedagogů univerzit.
„Zbývající částka navrženého nárůstu rozpočtu VŠ v návrhu státního rozpočtu pro rok 2023 ve výši 513 milionů Kč naprosto neřeší zejména již opravdu krizovou situaci v oblasti mzdového ohodnocení zejména pedagogických pracovníků VŠ,“ usnesli se členové předsednictva rady.
Podpořili proto návrh poslanců Karla Raise a Iva Vondráka (oba za ANO), kteří chtějí - při projednávání rozpočtu ve Sněmovně - přesunem peněz v návrhu státního rozpočtu získat pro univerzity o 1,43 miliardy korun víc, než navrhla vláda. Peníze by měly jít podle poslanců na platy univerzitních vyučujících.
Členům RVŠ rovněž vadí, že střednědobé výhledy státního rozpočtu na roky 2024 a 2025 nepočítají ani s 800 miliony korun na úhradu zvýšených nákladů VŠ za energie. Ohrožuje to podle RVŠ rozsah výuky veřejných vysokých škol.
Celkem by výdaje ministerstva školství měly podle vládou schváleného návrhu v roce 2023 činit 263,9 miliardy korun, bez dotací EU by měly proti letošku vzrůst asi o sedm procent. Příjmy ministerstva by měly být v roce 2023 asi 10,4 miliardy korun.
Poslanci navrhli ve státním rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu téměř 119 miliard korun. V druhém čtení předminulý týden přednesli na šest desítek pozměňovacích návrhů. Základní rozpočtové ukazatele, tedy zejména výši příjmů, výdajů a schodku 295 miliard, dolní komora schválila v úvodním kole projednávání návrhu rozpočtu. Tyto parametry už není možné měnit.
Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.
