Rada VŠ chce změnu ve financování, mzdy odborných asistentů klesají

Mluvčí MŠMT Aneta Lednová už dříve řekla, že na vzdělávání na veřejných VŠ je pro letošek určeno 30,9 miliardy korun, tedy o 2,3 miliardy více než loni. Další peníze podle ní plynou univerzitám z dotací na výzkum a vývoj. Mluvčí rovněž připomněla, že o rozdělení peněz na mzdy svých pracovníků rozhodují univerzity samy.

Podle akademiků se nicméně zvětšují rozdíly mezi financováním univerzit a regionálního školství. Za posledních 10 let vzrostl podle členky předsednictva RVŠ Lenky Valové objem peněz, které resort poslal do regionálního školství o 115,8 miliardy korun. Oproti tomu rozpočet VŠ stoupl jen o 3,7 miliardy, a to včetně peněz určených na vědu a výzkum na univerzitách.

Zároveň upozornila, že za poslední desetiletí klesl podíl rozpočtu VŠ na rozpočtu ministerstva školství z 17,76 procenta na 12,12 procenta a v porovnání s rokem 2013 se o 10 procentních bodů snížil podíl na HDP na nynějších 0,45 procenta. K řešení podfinancování vyzvala i Česká konference rektorů.

Rozdíly ve financování se podle zástupců VŠ odrážejí i na mzdách. Podle RVŠ byl medián hrubé měsíční mzdy odborného asistenta v první polovině roku 2022 na veřejné VŠ 43 400 Kč, což bylo o 2500 Kč méně než v roce 2021. Medián pro učitele SŠ činil loni 47 250 Kč. Odměny pracovníků MŠ, ZŠ a SŠ v posledních letech rostly.

Na nízké mzdy si nyní stěžují zvláště učitelé humanitních a sociálněvědních oborů na VŠ. Nedávno informovali, že zvažují stávku. Mnozí akademici, kteří se těmto oborům věnují, odcházejí pracovat do komerční sféry nebo na ZŠ a SŠ. Podle Asociace děkanů filozofických fakult tak hrozí, že tyto obory budou mít málo učitelů a budou muset omezovat výuku.

Předseda asociace Jan Stejskal a děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze Eva Lehečková označili nynější situaci za kritickou. Podle Mariany Machové z FF UK činí měsíční hrubý plat docentky na pražské fakultě 32 400 Kč. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání v ČR byl v loňském třetím čtvrtletí podle Českého statistického úřadu 40 259 Kč.

Nízké výdělky vysokoškolských učitelů aktuálně řeší pracovní skupina, ve které jsou i zástupci VŠ a jejíž vznik inicioval ministr školství Vladimír Balaš (STAN). Ředitelka sekce vysokého školství na ministerstvu Radka Wildová na zasedání sněmu RVŠ řekla, že členové pracovní komise budou analyzovat data ohledně mezd a řešit, zda za rozdíly mezi výdělky pracovníků jednotlivých fakult není systémová chyba.

„Myslím, že do měsíce by mělo být jasno, jak budeme dál postupovat a jaké budeme dělat další kroky,“ poznamenala.

V pátek se navíc objevila informace, že výše stipendia pro studenty doktorských programů na veřejných VŠ by se mohla počítat podle minimální mzdy. Doktorandi by tak mohli na stipendiích dostávat více peněz než nyní.

Snížit by se oproti nynějšku měla neúspěšnost doktorandů při studiu a také počet přijímaných studentů. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách. Na změně zákona spolupracuje Balašův resort s ministryní pro vědu Helenou Langšádlovou (TOP 09).

Nová úprava zákona, kterou mohou instituce připomínkovat do 8. března, má za cíl zlepšit podmínky pro studující i pro univerzity. V případě schválení novely by studenti vyšší stipendia měli dostávat od září 2024.