Původní druhy rostlin z české krajiny mizí, šíří se teplomilné

Změny v české květeně se podle týmu botaniků dějí v důsledku několika faktorů, jejichž význam se v čase mění.

„Nejvíce ubývají druhy, které jsou typické pro rašeliniště, světlé lesy, suché trávníky a málo produktivní pastviny, jež jsou chudší na živiny. Často jde o druhy vyžadující pravidelnou pastvu nebo seč, což souvisí mimo jiné s ukončením tradičního hospodaření. To pak vede k postupnému snižování kvality přírodních stanovišť a mizení specializovaných druhů,“ shrnula botanička Klára Klinkovská z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Za posledních 60 let se v tuzemsku některé druhy rostlin začaly i šířit. V posledních 20 letech jde především o teplomilné rostliny a nepůvodní druhy pocházející z teplejších oblastí, což může být podle botaniků důsledkem klimatických změn. Naopak v 60. a 70. letech ovlivňovalo proměnu květeny na českém území především narušování krajiny člověkem.

„Velký vliv má zejména nárůst obsahu dusíku a fosforu v půdě způsobený splachy hnojiv z polí nebo atmosférickým spadem dusíku,“ uvedla Klinkovská. Přibývaly tak hlavně konkurenčně silné druhy, které úspěšně osídlují nová stanoviště.

Zhruba mezi lety 1981 a 2000 se podle studie začínal projevovat vliv zarůstání pozemků a houstnutí lesů, kde se lépe šířily druhy tolerantní k zastínění a vázané na méně narušená stanoviště.

„Kvůli kolektivizaci a intenzifikaci zemědělství v předchozích dekádách zaniklo mnoho malých farem. Došlo k opuštění pozemků původně využívaných jako pastviny nebo louky, ze kterých se pravidelně sklízelo seno. Dříve obhospodařované pozemky tak začaly postupně zarůstat,“ popsala výzkumnice.

Brněnští botanici se chystají výzkum změn květeny rozšířit. Za poslední tři roky shromáždili údaje z opakovaného sledování rostlinných společenstev v databázi ReSurveyEurope.

„Naše databáze obsahuje údaje z více než 120 tisíc ploch po celé Evropě, kde byly opakovaně zaznamenávány všechny druhy rostlin s časovým odstupem let až několika desetiletí,“ doplnila správkyně databáze Ilona Knollová z brněnského ústavu botaniky a zoologie.

Mezinárodní databáze vědcům v následujících letech umožní podrobně vyhodnotit změny květeny celé Evropy.

Za připomenutí stojí i zpráva z minulého týdne, ve které odborníci z pražského Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV) hovoří o tom, že zmírnit dopady mrazů by mohl přesun plodin do vyšších poloh.

Pěstitelé se budou muset přizpůsobit teplotním výkyvům, a to především změnou skladby zemědělských plodin a jejich přesunutím do jiných oblastí v krajině, kde začíná později vegetační období.

Odolnosti rostlin vůči mrazům by v budoucnu mohlo pomoct také šlechtění nových odrůd, to je ale v případě mrazuvzdornosti teprve v začátcích.

Vlivem oteplování a mírné zimy nastoupilo letos v Česku vegetační období dříve, což vedlo v uplynulých dnech k poškození rostlin mrazem. Podle odhadu ovocnářů způsobil mráz na úrodě škody za více než miliardu korun, škody na vinicích jsou podle vinařů vyšší než dvě miliardy korun.

„Obecně se celé zemědělství stává zranitelnějším, protože různé extrémy počasí a jejich kombinace jsou stále častější a dochází k nim prakticky po celý rok,“ řekl děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze Josef Soukup.

Zemědělství se podle vědců na tyto výkyvy musí připravit. Podle experta na fyziologii a kryobiologii rostlin Aloise Bilavčíka z VÚRV je odolnost rostlin k nízké teplotě možné zvýšit, záleží ale na konkrétním druhu a podmínkách.

„Například meruňka, jako rostlina původem z kontinentálního klimatu, je relativně velmi mrazuvzdorná, vydrží během zimy i teploty k minus 30 stupňům Celsia. Ale geneticky není adaptovaná na výskyt mrazů v období, kdy už jde do jarní vegetace, do kvetení, protože se s tím ve své domovině nesetkávala,“ řekl Bilavčík. Meruňka má původ v Číně.

Podle Bilavčíka je nejúčinnější způsob, jak zmírnit dopady jarních mrazů, přesun plodin do vhodných míst v krajině. Meruňky se mohou sázet např. ve vyšších polohách, kde začíná vegetační období později, u ostatních plodin se to dá také očekávat, řekl.

„Vyšší polohy mohou z dlouhodobého pohledu ve srážkově normálních letech z vyšších teplot profitovat vyššími výnosy, dřívější sklizní a možností pěstovat pozdější a výkonnější odrůdy, ale i teplomilnější plodiny,“ doplnil Soukup.

Výzkumný ústav aktuálně pracuje na projektu, který posuzuje odolnost květů vůči mrazům.