Oblohu prozářil bolid, v Rakousku se pátrá po spadlých meteoritech

Jak poté v sobotu informoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, jev byl spojen s pádem meteoritů v Rakousku, přičemž „naši lidé už jsou v terénu a po meteoritech pátrají“.

Pro objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že se podařilo zaznamenat jej speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově.

„Nejdůležitější stanice podél dráhy letu bolidu s označením EN241024_192438 byly rakouský Martinsberg a dále Kunžak, Kuchařovice a Churáňov v jižní části našeho území. Nicméně díky vysoké jasnosti bolidu a jasné obloze máme dobře použitelné záznamy i z dalších 12 vzdálenějších stanic,“ uvedli astronomové Pavel Spurný, Jiří Borovička a Lukáš Shrbený z Oddělení meziplanetární hmoty při Astronomickém ústavu AV ČR.

Po pečlivém zpracování veškerých dat už mohou tuzemští odborníci popsat, co přesně se 24. října nad Rakouskem odehrálo.

„Přesně ve 21 hodin 24 minut a 38 sekund SELČ (ve světovém čase, ve kterém se celosvětově čas přeletu bolidů udává, je to o dvě hodiny dříve, proto má bolid označení EN241024_192438) vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 55 kilogramů. Začal svítit ve výšce 95,9 km nad zemí nad východními Alpami západně od významného rakouského poutního místa Mariazell,“ vysvětlují vědci.

Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 17,4 km/s, tedy podle astronomů z hlediska srážkových rychlostí těchto těles se Zemí relativně pomalu, a po dráze skloněné 51,3 stupně k zemskému povrchu pokračovalo v letu severozápadním směrem a postupně zjasňovalo.

Maximální jasnost -13,5 magnitudy bolid dosáhl v relativně výrazném maximu ve výšce 39,4 km nad řekou Ybbs u vesnice Gleiss a poté pokračoval v letu, až pohasl ve výšce 23,2 km poblíž městečka Haag v Dolním Rakousku.

Ve druhé polovině světelné dráhy se původní meteoroid v zemské atmosféře již také významně zbrzdil a rozpadal na úlomky. Celou světelnou dráhu dlouhou 93,7 km uletěl za 6,4 sekundy.

Během průletu atmosférou se sice velká většina původní hmoty tohoto meteoroidu o průměru kolem 30 cm spotřebovala, avšak relativně velký počet malých úlomků průlet přečkal a doletěl až na zemský povrch. Největší spadlý úlomek – meteorit – by mohl mít velikost asi 5 cm a hmotnost kolem čtvrt kilogramu.

Před srážkou se Zemí původní meteoroid obíhal Slunce po typické asteroidální dráze, která byla jen velmi málo skloněna k rovině zemské dráhy. V přísluní protínal dráhu planety Země a dostával se mezi zemskou dráhu a dráhu planety Venuše a v odsluní se nejdále dostal za dráhu planety Mars do centrální části hlavního pásu asteroidů. Jeden oběh kolem Slunce tomuto tělesu trval 2,5 roku.

Těleso podle českých astronomů tak zřejmě bylo malým úlomek asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.

Video, které je v úvodu našeho článku, zveřejnilo na svém facebooku v pátek brněnské planetárium. Tehdy ještě o vesmírném tělese nebyly známy podrobné informace, nyní je tedy už díky tuzemským odborníkům máme. Uvidíme, zda se v Rakousku podaří najít i úlomky tělesa – na to si případně musíme ještě počkat.