Článek
Titul pták roku uděluje ornitologická společnost obvykle druhům, které veřejnost zná ze svého okolí.
„V případě káněte lesního (Buteo buteo) to platí dvojnásob. Jde o našeho nejpočetnějšího dravce a každý, kdo alespoň občas vyjde do přírody, má možnost se s ním potkat, jak sedí na vyvýšených místech u silnice nebo loví na poli hraboše,“ poznamenal ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Rozpětí křídel káněte lesního dosahuje 113-128 cm.
Ornitologové zvolili ptákem roku dravého ptáka teprve potřetí od vzniku akce v roce 1992. Roku 2002 byla ptákem roku poštolka obecná, v roce 2006 orel mořský.
V Česku jich hnízdí 11–14 tisíc
„Poznávání dravců není mezi laickou veřejností rozšířené kvůli jejich malé početnosti a plachosti. Pro káně to ale neplatí, pozorovat ho může každý a ani ho to nebude stát velké úsilí. Žádný jiný dravec není lidem blíže než právě káně,” vysvětlil ornitolog Petr Voříšek.
Český pták roku je záhadou i pro ornitology
„Mnozí lidé nemají možnost pozorovat orly a další volně žijící zvířata tak, jak je známe z dokumentárních filmů. Jako běžný druh může káně zprostředkovat právě ty důležité osobní zážitky, které dokážou přimět lidi k zájmu o přírodu v jejich okolí, např. úžasné svatební lety káňat, při kterých vykrouží vysoko do vzduchu a hned se zase za hlasitého volání prudce spouštějí dolů,“ doplnil britský odborník Sean Walls.
Mladí ptáci se na svých lovištích často pouštějí do soubojů, které mohou výjimečně skončit i smrtí jednoho ze soků.
Káně lesní je v ČR i v Evropě nejrozšířenějším a nejpočetnějším dravcem. „Podle posledních odhadů jich hnízdí v Česku 11–14 tisíc. V Evropě se káně v době hnízdění vyskytuje na 78 procentech území. Žádný jiný dravec není rozšířenější a hojnější,” konstatoval Voříšek.
Strategie přežití, konzumace hlodavců i hrozby
Důležité je, že tělo káněte je dokonale přizpůsobeno k plachtění. Výhodou tohoto opeřence z čeledi jestřábovitých je také skutečnost, že dokáže potravu strávit efektivněji než někteří jiní draví ptáci.
Přírodovědci našli na Hodonínsku údajně vyhynulého brouka dřepčíka
„Díky tomu, že má delší tenké střevo, dokáže ze stejného množství potravy absorbovat více živin než jiní dravci. Denně potřebuje pozřít kořist o váze odpovídající asi 10 až 15 procentům své hmotnosti, zatímco sokol, krahujec či jestřáb potřebují přibližně 20 až 25 procent. Kuriozitou je, že např. v Anglii káně dokáže v zimě přežít jen na žížalách, i když jich musí zkonzumovat kolem stovky denně,“ popsal Voříšek.
Nejčastěji se káně živí hlodavci, především hraboši, a díky tomu je podle ornitologů účinným pomocníkem zemědělců redukujícím stavy hrabošů při jejich gradaci.
Káně lesní zalétá za potravou do otevřené krajiny s poli a loukami.
Ze silných hraboších roků mohou káňata významně těžit, naopak v letech, kdy je hrabošů méně, snášejí káňata menší snůšky a mají vyšší hnízdní ztráty. V některých případech se stává, že ani nezahnízdí všechny páry.
Káně sice umí nedostatek hlodavců nahradit třeba lovem ptáčat a také hmyzu, plazů a obojživelníků, ale jejich tělesná stavba je především uzpůsobena pro lov malých pozemních obratlovců v otevřené krajině.
Proto je podle expertů škoda, že vysoké početní stavy hrabošů z posledních dvou let byly řešeny i jejich trávením.
Káně lesní na Uherskohradišťsku někdo otrávil karbofuranem
„Káně polyká hraboše vcelku, a když je otrávený, proniká jed i do ptačího těla. Pokud víme, že dospělé káně musí denně sežrat asi pět hrabošů a že rodiče musí malým na hnízdě přinést do doby, než vylétnou, asi 14 kg kořisti, což je asi 700 hrabošů, bohužel tu existuje nebezpečí, že některý z ulovených hrabošů bude otrávený. To se potvrdilo loni, když jsme zjistili, že káně na Orlickoústecku bylo otráveno Stutoxem II, jedem na hraboše. A o mnoha dalších případech vědět ani nemusíme,“ dodal na závěr Vermouzek s tím, že další smrtelně nebezpečnou hrozbou jsou dráty a sloupy elektrického vedení.
