Ptačí chřipka začíná kosit tučňáky oslí u Antarktidy

Výzkumníci např. našli 19. ledna na Falklandách v jižním Atlantiku asi 35 mrtvých tučňáků oslích (Pygoscelis papua).

„Vzorky odebrané ze dvou uhynulých tučňáků byly pozitivní na virus ptačí chřipky H5N1,“ uvedl Ralph Vanstreels, veterinář ze SCAR.

Vláda Falklandských ostrovů agentuře Reuters sdělila, že za podobných okolností umírá mnohem více tučňáků oslích.

„Ke 30. lednu je to více než 200 mrtvých mláďat a několik dospělých tučňáků,“ řekla mluvčí vlády tohoto zámořského území Spojeného království Sally Heathmanová.

Úhyny potvrzují, že tučňáci oslí jsou náchylní k smrtelné nemoci, která v posledních měsících decimuje ptačí populace po celém světě.

Tento konkrétní ptačí druh - tučňák oslí - však jen zřídka cestuje mezi Falklandy u argentinského pobřeží a Antarktickým poloostrovem, který leží asi 1300 kilometrů na jih.

„To znamená, že je nepravděpodobné, že by tito tučňáci svým putováním řídili šíření nákazy na jižní kontinent,“ poznamenal Vanstreels, který jako výzkumník pracuje i na Kalifornské univerzitě v Davisu.

„Role, kterou by tučňáci oslí mohli mít, je sloužit jako místní rezervoáry infekce,“ zmínil.

Ovšem není to jisté. Heathmanová doplnila, že správa Falklandských ostrovů rovněž čeká na výsledky testů tučňáků skalních (Eudyptes chrysocome) a „připravuje se na rozsáhlou epidemii“.

Na nedaleké Jižní Georgii, což je také britské zámořské území (Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy), pak úřady po zevrubném průzkumu oblasti vyloučily zprávu o ptačí chřipce u tučňáků patagonských (Aptenodytes patagonicus).

Odborníci každopádně už nějakou dobu varují, že by nákaza mohla zasáhnout i kolonie tučňáků v Antarktidě. K jejich domovině se nemoc začala loni blížit, v říjnu se objevila u chaluhy subantarktické na Ptačím ostrově u Jižní Georgie. Stouply i počty uhynulých tuleňů a racků jižních (Larus dominicanus) v dalších místech na jihu. Jednoho uhynulého ptáka jménem chaluha subantarktická (Stercorarius antarcticus) objevili i na antarktickém ostrově Heroína.

Jen v Chile a Peru virus zabil - podle informací z loňska - na půl milionu ptáků a 20 tisíc lachtanů.

Ochránci přírody se ale ještě více obávají o jiné druhy. Rypouši sloní (Mirounga leonina) a lachtani antarktičtí (Arctocephalus gazella) uhynuli ve větším počtu na ptačí chřipku v Jižní Georgii, jak upozornila letos v lednu agentura Reuters.

„To je obzvláště znepokojivé, protože Jižní Georgie je domovem 95 procent světové populace zmíněných antarktických lachtanů. Pokud se tato populace zhroutí, bude tento druh v kritické situaci,“ konstatoval Vanstreels.

Vysoce nebezpečný kmen viru ptačí chřipky H5N1, který se šíří od roku 2021, zabil poměrně nedávno i prvního medvěda ledního (Ursus maritimus). Toto se „pro změnu“ stalo na severu, a to v arktické oblasti Aljašky. V prosinci to potvrdila pitva mršiny, jež byla nalezena v říjnu. Medvěd se zřejmě nakazil, když požíral uhynulé ptáky, kteří podlehli ptačí chřipce.

Populaci divokých zvířat v Severní Americe postihuje virus už dva roky. Odhaduje se, že za tu dobu zabil miliony divokých ptáků včetně orlů bělohlavých (Haliaeetus leucocephalus) a racků rodu Rissa, nemoci ale podlehly i tisíce savců: medvědi hnědí (Ursus arctos) a medvědi baribalové (Ursus americanus) nebo lišky.

Před tím, že ptačí chřipka neohrožuje jen ptáky, varovala už dříve i veterinární správa v Česku. Aktuálně se u nás řeší mj. velkochov drůbeže v Kosoříně u Chocně na Orlickoústecku, kde se ptačí chřipka objevila. Speciální firma ve spolupráci s hasiči začne velkochov likvidovat ve čtvrtek dopoledne. Usmrceno bude celkem 73 tisíc kusů drůbeže ze všech deseti tamních hal.