Článek
„Každá mince má dvě strany. Škola může být brána jako tzv. stresor. Děti, které jsou na stres citlivější, teď mohou prospívat trošku více díky tomu, že základní stresor v jejich životě odpadl,” konstatoval Jan Sojka z havlíčkobrodské psychologické ambulance.
Moje zkušenost z ambulance je jiná, rozvolnění režimu je pro děti náročnější, jak jsou bez struktury, jsou více úzkostné, nezvládají si režim řídit samy.
Matka desetiletého Václava, který navštěvuje základní školu v Jihlavě, začala pozitivní změny v chování syna pozorovat asi po měsíci domácího vyučování.
„Předtím nesnídal, svačiny vracel nenakousnuté, byla na něm pořád vidět nervozita. Teď se mu chuť k jídlu vrátila, učení doma mu vyhovuje. Navíc učivo čtvrté třídy není problém procvičovat doma, zvládneme to klidně při žehlení,” řekla ČTK.
O tom, že by ho poslala do školy od 25. května, kdy se díky uvolnění opatření kvůli koronaviru otevřou první stupně ZŠ (k dobrovolné docházce), neuvažuje.
Chybí sociální kontakt
„Moje zkušenost z ambulance je jiná, rozvolnění režimu je pro děti náročnější, jak jsou bez struktury, jsou více úzkostné, nezvládají si režim řídit samy,” uvedla ale jihlavská psycholožka Alena Procházková.
Rodiče tráví s dětmi přes tři hodiny denně učením, tvrdí průzkum
Podobnou zkušenost má i devětatřicetiletá Helena z Třebíče, která je učitelka a zároveň matka dívky ve třetí třídě. Většině jejích žáků chybí sociální kontakt.
Jednomu z nich, dvanáctiletému chlapci, po dohodě s rodiči hledala i pomoc psychologa. „Byl z toho úplně vyřízený, a to ještě nevěděl, že to může trvat až do konce školního roku,” řekla učitelka.
Děti podle ní nejsou stresované ani tak informacemi o koronaviru jako odříznutím od vrstevníků i učitelů. Zejména introvertním žákům ale podle jejích zkušeností domácí vzdělávání vyhovuje, podobně jako těm, kteří musejí do školy dojíždět a kvůli tomu vstávat okolo 6:00 ráno.
Domácí výuka podle pedagožky klade na děti velké nároky mimo jiné proto, že se mohou jednodušeji rozptylovat různými věcmi. „Vidím to na dceři, která je ve třetí třídě. Zřídili jsme jí e-mail, aby byla samostatnější. Večer se nestačím divit, s kým vším si během dne dopisuje, místo aby seděla nad matematikou,” poznamenala.
Domácí výuka je náročnější
Podle psychologa Sojky je domácí vyučování objektivně náročnější. Úzkostným dětem nepomáhá, když dostanou najednou úkoly na celý týden, a je na nich, aby si je rozvrhly. „Pokud ale nejsou ve škole spokojené a stresuje je i ranní vstávání, bude pro ně rodinné prostředí víc klidové,” řekl.
Krize vyvolaná koronavirem může podle něj dát základ některým změnám ve školství. „Jsem zvědav, co si z toho české školství odnese, jestli se osvědčí některé věci řešit on-line, nebo jestli se všechno vrátí do starých kolejí,” přemítá psycholog.
Práce na dálku byla podle něj výzvou i pro ordinace psychologů. „Kvůli krizovému období jsme měli možnost s některými lidmi pracovat na dálku přes webkameru nebo telefon. V určitých případech bych dovedl tento instrument použít i ve stavu normálním,” uzavřel.
Do škol se po dvouměsíční pauze vrátila část žáků a studentů. Neotevřelo se všude
Od pondělí 11. května se po dvouměsíční pauze kvůli pandemii koronaviru mohou vrátit do základních, středních a vyšších odborných škol žáci a studenti jejich posledních ročníků. Své brány však neotevřely úplně všechny tyto školy.
