První soukromé přistání na Měsíci. Odysseus už z lunárního povrchu vysílá data

Přistání přes čtyři metry vysokého šestinohého modulu na Měsíci zároveň znamená první americký kontakt s lunárním povrchem od konce programu Apollo, tedy od roku 1972.

Nejprve byl lander Nova-C, pojmenovaný v rámci této mise Odysseus, naveden na sestupovou dráhu, technici v pozemním středisku tak snížili letovou výšku modulu ze zhruba 100 kilometrů nad lunárním povrchem na pouhých 10 km, připomněl portál Space.com.

Následně bylo zahájeno motorické přistání. K samotnému dosednutí na měsíčním povrchu u tamního jižního pólu došlo v 0:23 SEČ.

V očekávaném čase přistání sice řídicí středisko ztratilo s aparátem kontakt, ale nakonec cca po 15 minutách zachytilo jeho slabý signál z povrchu Měsíce. Experti si tak mohli úlevně vydechnout a začít se radovat.

Ještě sice čekají na plné potvrzení stavu modulu, už teď je však podle Intuitive Machines jisté, že se Spojené státy po více než půl století vrátily na lunární povrch.

„Bezpochyby můžeme potvrdit, že je naše vybavení na Měsíci,“ konstatoval krátce po plánovaném čase přistání modulu šéf mise IM-1 Tim Crain. „Odysseus má nový domov,“ dodal v živém vysílání z řídicího střediska v Houstonu.

„Po vyřešení problémů s komunikací operátoři potvrdili, že Odysseus je ve vzpřímené poloze a začal posílat data. Nyní pracujeme na odeslání prvních obrázků z lunárního povrchu,“ uvedla firma Intuitive Machines.

Agentura AP podotkla, že společnost zatím neposkytla podrobnosti o stavu modulu, o průběhu přistání ani o tom, zda kosmická loď dosáhla zamýšleného cíle, místa asi 300 kilometrů od jižního pólu Měsíce v oblasti impaktního kráteru Malapert A.

Jak na síti X konstatoval specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze, lander Nova-C má na Měsíci každopádně pracovat 14 dní.

Ještě ve čtvrtek byly informace, že se přistání odehraje ten den ve 23:30 SEČ, poté se čas změnil na 22:24 a naposledy na 0:24, tedy už pátek.

„Řídicí středisko Intuitive Machines aktualizovalo - po analýze provedeného motorického manévru - časový plán přistání landeru Nova-C. Aktuálně je přistání v plánu již ve 22:24 SEČ,“ napsal nejprve Václavík.

Jenže poté došlo k další změně a přistávací sekvence se tentokrát odložila na zmíněný čas 0:24. Podle Václavíka si odborníci z řídicího střediska vyžádali dodatečný čas. A nakonec se tedy modul na Měsíci octl v čase 0:23.

Firma Intuitive Machines z texaského Houstonu vysílala o akci živý přenos i na svém webu.

Oblast přistání je plná nástrah - posetá krátery a útesy, je ale považována za ideální místo pro budoucí mise s posádkou. Předpokládá se totiž, že v trvale zastíněných kráterech se nachází led.

Modul Nova-C odstartoval na raketě Falcon 9 firmy SpaceX z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě 15. února. Zhruba týdenní cestu k Měsíci podle Intuitive Machines zvládl bez potíží.

V uplynulých dnech byl aparát pomocí vlastního motorického manévru naveden na nízkou kruhovou oběžnou dráhu Měsíce, na které se „usadil“ ve středu.

Přistávací modul Nova-C Odysseus od firmy Intuitive Machines dopravil v rámci této mise IM-1 na povrch Měsíce vědecké experimenty, technologické demonstrátory, ale i komerční náklady, dohromady až 130 kilogramů nákladu.

Sonda vznikla v rámci programu Commercial Lunar Payload Services agentury NASA.

Odysseus snesl na lunární povrch výzkumný náklad NASA, za což úřad zaplatil 118 milionů dolarů (2,8 miliardy korun). Šest zařízení na přistávacím modulu podle úřadu usnadní přípravy pro posádkovou misi Artemis III.

Vedle toho modul vezl náklady komerčních klientů včetně série uměleckých předmětů od amerického sochaře Jeffa Koonse: 125 miniatur z nerezové oceli, které znázorňují fáze Měsíce.

O soukromé přistání na Měsíci se loni pokusila také japonská firma ispace s modulem Hakuto-R. Ten dosáhl oběžné dráhy Měsíce, měkce dosednout na měsíční povrch se mu však nepovedlo.

Konkurenta měla společnost Intuitive Machines v americké Astrobotic Technology, která v lednu k Měsíci vyslala lunární modul Peregrine.

Několik hodin po startu ale společnost informovala o kritickém úniku paliva, kvůli kterému musela od přistání na Měsíci upustit. Peregrine, který měl na lunární povrch dosednout 23. února, se nakonec vrátil k Zemi a shořel v atmosféře.

Spojené státy naposledy navštívily Měsíc v roce 1972 v rámci mise Apollo 17. Je to zároveň naposledy, kdy na přirozené zemské družici pobýval člověk, jiné zemi než USA se lidskou posádku na Měsíc dopravit nepodařilo. Sondy tam pak dostaly také Sovětský svaz, Čína, Indie a Japonsko.

NASA chce astronauty na Měsíc vrátit ještě do konce této dekády s programem Artemis. Na začátku ledna však agentura oznámila, že následující fáze odkládá o rok na září 2025 (kdy má modul s posádkou obletět Měsíc) a na září 2026 (kdy na něm mají lidé i přistát).

První fázi NASA dokončila na konci roku 2022, kdy modul Orion bez posádky Měsíc obkroužil a vrátil se zpět na Zemi.