První člověk, který vkročí na Mars, se už narodil. Ostatní zatím trénují v poušti

Odborníci testují vesmírné obleky, roboty, drony i skleníky, píše agentura AP. Simulační projekt má poskytnout možnost otestovat technologie a systémy, které mají udržet astronauty na Marsu při životě. Místo pokusů se nachází v jižní části Ománu poblíž hranic s Jemenem a Saúdskou Arábií.

Suchá krajina na Arabském poloostrově připomíná Mars natolik, že ji více než 200 vědců z 25 zemí vybralo jako ideální místo pro celkem více než čtyři týdny experimentů.

Poušť v ománské provincii Dafár je jedním z nejpustších míst na Zemi. Dafárská poušť se rozkládá v centrální části provincie, je spíše kamenitá a přerušovaná vyschlými koryty řek. Severněji, blíže k hranicím se Saúdskou Arábií, postupně přechází v mohutné duny pouště Rub al-Chálí, čtvrté největší písečné pouště na světě.

Za teplot, které dosahují i 51 °C, přežívá na poušti v Ománu minimum zvířat i rostlin. Základna pro simulaci pobytu na Marsu leží na východním okraji pouště. Jde o větší nafukovací buňku – dle AP o hmotnosti 2,4 tuny – obklopenou menšími kontejnery, ve kterých jsou laboratoře a prostory pro personál.

Na místě jsou mimo jiné vědci z Francie, Německa, Španělska, Nizozemska, Portugalska, rovněž zástupce ománské astronomické společnosti. Všichni jsou sdruženi pod odbornou organizací Austrian Space Forum (Rakouské vesmírné fórum).

„Chceme simulovat Mars na Zemi, tudíž potřebujeme místo, které vypadá jako Mars co nejvíce, jak je to jen možné. A našli jsme jej v Ománu,“ uvedl podle serveru Phys.org s odkazem na agenturu AFP již koncem minulého roku Alexander Soucek z Rakouského vesmírného fóra, který se podílel na přípravách i na podepsání memoranda se Sultanátem Omán o této spolupráci.

Experimentů se má provést až 19, dva vědci ve skafandrech kupříkladu testují takzvaný georadar, a to tažením skříňky s ním přes písečný i skalnatý povrch. Výzkumníci mohou také připojit oblek k vědeckým přístrojům přes USB a na štítku se jim zobrazují mapy a další data ze senzorů.

Jeden z přítomných cvičných astronautů Kartik Kumar podle AP uvedl, že následujícím důležitým krokem v jejich výzkumu bude vyřešit problémy, které se netýkají technologií a kosmického inženýrství. Půjde o studii a řešení potíží, které vyvolává izolace, či reakce při náhlých zdravotních problémech.

Obecně se mnoho užitečných dovedností astronauti sice učí na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), velká část příprav na meziplanetární lety se ale odehrává právě na Zemi. Pro mise konané v malém uzavřeném prostoru a tolik miliónů kilometrů daleko jsou rovněž nesmírně důležité i psychologické testy.

První fáze projektu odstartovala 31. ledna, druhá má pokračovat od 9. února do 1. března. Při ní budou astronauti monitorováni v přísné izolaci. Vědci budou dále sbírat vzorky, přesouvat roboty a ověřovat schopnost odesílat informace do informačního střediska, které se nachází v Rakousku.

„Když se podíváme na krajinu, na tu úžasnou pustinu v poušti Dafár, uvědomíme si, že na Marsu jsou na pohled vlastně zcela totožné oblasti. Nejde jen o vizuální podobu, ale třeba i o mineralogii,“ cituje AP rakouského vědce Gernota Grömera, velitele ománského projektu. Ten vyzdvihl i pohostinnost místních obyvatel.

AMADEE-18 je ambiciózní projekt spojený s plány expedice na Mars. Tento simulační projekt financovali hlavně soukromí dárci, vyšel na půl miliónu eur (přes 12 miliard Kč). Předcházely mu experimenty v jeskyních ve Španělsku, v marocké poušti – i na ledovci v Alpách. [celá zpráva]

Plány na vyslání lidí na Mars se zabývá věda v mnoha zemích. Americký miliardář Elon Musk je například přesvědčen, že by se lidé mohli po planetě procházet určitě za několik desítek let. Jeho společnost SpaceX navíc tento týden vyslala do vesmíru nejsilnější raketu Falcon Heavy, která měla s sebou Muskův automobil značky Tesla. Družice s vozem má putovat na oběžné drze Slunce a pravidelně míjet Mars. [celá zpráva]

Vědecký tým v Ománu souhlasí, že dostat lidi v řádu desetiletí na Mars je skutečně reálné. Také americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) tvrdí, že lidská posádka tam může přistát už roku 2030.

„Úspěšný start rakety Falcon Heavy nám otevírá novou dimenzi toho, co můžeme vyslat do hlubokého vesmíru, co můžeme poslat na Mars," podotkl z ománské pouště Kumar.

„První člověk, který vkročí na Mars, se už narodil,“ glosoval to další účastník simulovaného pobytu João Lousada, který je i technickým inženýrem ISS.

Experimentů se simulováním života na Marsu je více. Slovenská astrobioložka Michaela Musilová (nejen ona) si nyní na Havaji zkouší dokonce osmiměsíční simulovaný pobyt. NASA tak chce rovněž otestovat výdrž lidského těla v podmínkách dlouhodobé vesmírné mise. [celá zpráva]

Minulý týden navíc došlo ke zveřejnění nejnovějších záběrů i ze skutečného Marsu. Sonda Curiosity poskytla dosud nevídaný pohled na planetu. Panoramatický záběr složený z 16 snímků ukazuje, že Zemi nejbližší planeta není zase tak úplně rudá. Může to tedy naznačovat, že kdysi oplývala atmosférou, oceány a možná i životem. [celá zpráva]