První česká exoplaneta se jmenuje Makropulos

Výsledky v úterý 17. prosince vyhlásila Mezinárodní astronomická unie (IAU), která celosvětovou soutěž k letošnímu výročí 100 let od svého založení dne 28. července 1919 vyhlásila.

Planetu, která odteď nese jméno podle divadelní hry Věc Makropulos českého spisovatele Karla Čapka (1890–1938) o touze člověka po nesmrtelnosti, objevili vědci v roce 2008. Je o málo větší než Jupiter a tvoří ji horké plyny. O dalších planetách v tomto systému podle astronomů nic nevíme.

„Neznáme ani přesné teploty na této planetě, jisté však je, že je už jen kvůli svému povrchu neobyvatelná,“ sdělila Novinkám Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu Akademie věd.

Svou hvězdu Absolutno (název podle prvního Čapkova antiutopistického románu Továrna na absolutno) obíhá Makropulos mnohonásobně rychleji než naše planeta Slunce – jeden rok zde trvá zhruba čtyři pozemské dny. Jde o takzvaného žlutého trpaslíka, což je občas používané označení pro hvězdy hlavní posloupnosti. Mezi žluté trpaslíky patří svou hmotností a velikostí i Slunce.

Na druhém místě v rámci tuzemského hlasování skončila dvojice Naděje / Štěstí, na třetím Zářící / Ikarie.

Návrhy pro „českou“ exoplanetu mohli lidé posílat prostřednictvím webového formuláře od letošního června. Do poloviny října přišlo 1739 návrhů, z nichž odborná porota vybrala devět finalistů. O vítězích se rozhodovalo opět hlasováním, kterého se zúčastnilo 4397 zájemců.

Výsledné názvy exoplanet, které astronomická unie rozdělila všem státům světa, včetně těch, které nejsou jejími členy, vyhlásila v úterý přímým přenosem z Pařížské observatoře a zveřejní je i na svých internetových stránkách. IAU přidělila každé zemi jednu planetu a její hvězdu.

Soutěže Pojmenuj exoplanetu se zúčastnilo více než 780 tisíc lidí na celém světě. Své národní kampaně organizovalo přes 110 zemí, vybíralo se z celkem 360 tisíc návrhů. Zapojili se dokonce lidé hned ze 140 zemí či regionů, což je podle viceprezidentky IAU Debry Elmegreenové úžasné, tím spíše, že každé jméno má vždy význam pro příslušnou kulturu.

Na Slovensku zabodovala staroslovanská jména Slunce a Jupitera – Chasoň a Kráľomoc. Jde tedy zřejmě o jedno z nejlogičtějších pojmenování onoho systému.

Dále kupříkladu v Irsku zvítězila jména mytologických psů Bran a Tuiren z irské legendy, v Malajsii se lidem nejvíce líbila jména drahých kamenů Baiduri a Intan (česky diamant). V Jordánsku hlasování vyhrála jména starověkých měst a chráněných území Wadirum a Petra.

Ve Francii jako hvězda uspěl Bélénos (bůh lékařství) a jako planeta bohyně světla Bélisama, v Rusku jako hvězda Dombaj (hora v kavkazské oblasti) a jako planeta tamní město Teberda. Američané si zvolili dvojici Nushagak (řeka na Aljašce) a Mulchatna, což je též řeka, která do té první zmíněné v reálu ústí.

V Argentině byl vítězný návrh podán učitelem a vedoucím domorodé mokovijské komunity. Nová jména pro planetu HD 48265b (Naqaya) a hvězdu HD 48265 (Nosaxa) znamenají „bratr-rodina-příbuzný“ (což odkazuje ke všem lidem jako „bratrům“) a jaro či nový rok.

V České republice, která do IAU jako Československo vstoupila v roce 1922, koordinuje projekt Akademie věd ČR, která u příležitosti tohoto vyhlášení výsledků rovněž pořádá tiskovou konferenci.

Udělování nových jmen exoplanetám se řídilo jednotnými pravidly – návrhy dvojic spolu měly nějak souviset, nesměly se týkat žijících osob nebo osobností, které zemřely před méně než 100 lety (přímo Čapkovo jméno by tím pádem neprošlo), a neměla se navrhovat slova vymyšlená či podobná již existujícím astronomickým názvům planetek neboli asteroidů.

„Proto jsme hned na začátku hlasování museli vyřadit návrhy s Járou Cimrmanem, kterých došlo suverénně nejvíce. Podle Cimrmana se totiž už jmenuje asteroid,“ vysvětlila Ehlerová, která předsedala české komisi pro výběr daného jména.

Odmítl se i poněkud recesistický návrh na dvojici Smažený sýr / Okurkový salát.

S konečným výběrem hlasující veřejnosti je spokojená, pro Novinky dále uvedla, že se jí kromě odkazu na Čapka zamlouvá i větší přesah jména Absolutno, které samo o sobě evokuje nekonečno, tedy vesmír. Ehlerová prý očekávala, že u nás vyhraje buď tato dvojice, nebo Zářící / Ikarie.

Podle IAU bude mít projekt jako takový trvalý dosah, jelikož vítězné názvy budou používány dohromady s existujícím vědeckým označením těles, a to s kreditem osobě, skupině osob či instituci, která je navrhla.

„Astronomická pozorování během poslední generace objevila přes 4000 planet obíhajících kolem hvězd – exoplanet. Počet objevů se zdvojnásobuje každého dva a půl roku a přináší na světlo pozoruhodné planetární populace,“ poznamenal k tomu člen mezinárodní komise pro výběr jména Eric Mamajek, který jinak působí v americké Jet Propulsion Laboratory, kterou pro vesmírnou agenturu NASA provozuje Kalifornský technologický institut.

„Zatímco astronomové katalogizují nové objevy pomocí názvů, které připomínají telefonní čísla, mezi veřejností i vědci samotnými vzrůstá zájem o udělení opravdových jmen, jaká mají například objekty ve Sluneční soustavě,“ dodal.

K silným motivacím pro pátrání po planetách mimo náš solární systém patří také touha zjistit, jestli existuje i jinde svět podobný Zemi a zda je v kosmu život.

Hvězdy určené jednotlivým zemím jsou navíc viditelné z jejich území a jsou dostatečně jasné, aby se daly pozorovat malým dalekohledem.