Průzkumné vrty u Vřídla mají pomoci s ochranou vývěru pramenů

„Provádíme průzkum vývěrové zóny karlovarské zřídelní struktury, a to v samotném centru této zóny, přičemž zkoumáme charakter výstupní cesty, po které se terma dostává k povrchu prostřednictvím oxidu uhličitého, jenž ji doprovází,“ uvedl geolog a vedoucí výzkumu Tomáš Vylita.

„Máme tu dvojici vrtů, které budou - doufejme - oba sto šedesát metrů hluboké,“ pokračoval s tím, že podle dosavadních představ by výstupní cesta vřídelních pramenů měla procházet mezi právě prováděnými průzkumnými vrty. „Používáme nové metody geofyzikální, karotážní, geologické a analytické k tomu, abychom lépe poznali výstupní cestu pramenů,“ dodal.

„Primárním cílem průzkumu je získat nová data, lépe je využívat a lépe prameny chránit,“ uvedl geolog. „Ale je to i z důvodů praktických, protože tato plocha, kde vrty probíhají, by měla být zastavěna, a to opět domem Bílý lev, který tady kdysi stával,“ pokračoval.

Barokní dům, který tu stál od 17. století do druhé poloviny minulého století, by měl být nahrazen modernější stavbou. „A nám by po jeho dostavbě takto rozsáhlý průzkum nemohl být umožněn,“ poznamenal Vylita.

„Využíváme poslední možnosti si lokalitu, co se týká její podzemní struktury, osahat,“ doplnil geolog.

Aktuálně jsou geologové s vrty v hloubce sedmdesáti metrů. „Do šestnácti metrů hloubky, tedy pod navážkami urbanizovaného prostředí, se setkáváme s vřídlovci v různých formách a variantách a také se štěrky, které jsou tmelené vřídlovcem,“ popisoval Vylita.

„V současné době vrtáme průměrem 96 milimetrů, ale zatím netušíme, do jaké hloubky se to tímto průměrem podaří. Nedaří se nám totiž vytahovat na povrch jádro, protože hornina není kompaktní,“ sdělil Novinkám vrtmistr Josef Zeman.

Jádro bude podstoupeno nejrůznějšímu zkoumání, například 3D skenerem. Výzkum se uskuteční hlavně v laboratořích nejrůznějších vědeckých institucí po celé republice.

Na vývěr pramenů a jejich mocnost má vliv mnoho činitelů. „Jedná se například o zemětřesení, tlak vzduchu anebo lidskou činnost, včetně případného vlivu současných vrtů,“ vysvětlil Vylita s tím, že kvůli tomu se na jímacích vrtech Vřídla provádí každých šest vteřin měření tlaku, teploty a průtoku, měří se i obsah plynů.

„Pro nás je průzkum prostřednictvím vrtů zdroj informací, díky kterým dokážeme v budoucnu strukturu lépe chránit,“ dodal.

Jak dále zdůraznil, lepší poznání znamená současně i lepší ochranu pramenů. Vrtná souprava by byla schopná vrtat mnohem hlouběji než do sto šedesáti metrů, ale právě tato hloubka podle předpokladů bude nabízet to nejzajímavější.

Současně vědci nechtějí narušovat struktury ve větších hloubkách.

Geologové zároveň varují veřejnost, aby se k vrtným soupravám vůbec nepřibližovala, protože z vrtů uniká oxid uhličitý.

„Kdyby si v šachtici někdo sednul, tak se v nepříznivé souhře okolností může stát, že tam zůstane. Proto jsou tam osazeny měřící přístroje a nikdo z pracovníků průzkumu nemůže na pracovišti být sám, protože kdyby se komukoliv něco stalo, zamotala se mu hlava, tak mu druhý musí přijít na pomoc. Bezpečnost práce je tu důležitá,“ upozornil Vylita.

„Navíc jsme několikrát narazili na vodu o teplotě přes sedmdesát stupňů, a ta, když vystříkne za oblek, není to nic příjemného, takže v kritických místech chodí pracovníci v celotělových gumácích. A to také není nic komfortního,“ uzavřel.