Článek
„Záměrem autorů bylo zmapovat dopady činnosti průměrného Čecha na životní prostředí,“ předestřel Michal Janovský z oddělení komunikace VŠCHT, který o tom Novinky informoval.
V budoucnu by vědci z VŠCHT rádi připravili podobnou analýzu pro celou Evropu.
Specifičnost studie tkví podle školy ve skutečnosti, že se nezkoumal jen vybraný vzorek populace, ale východiskem byly ověřené statistické údaje o milionech obyvatel. Autoři analyzovali data Českého statistického úřadu o spotřebě, nákupním chování, cestování za prací nebo vzděláním, nárocích na energie a dalších aktivitách.
Chod domácnosti jako problém
Výsledkem je zjištění, že průměrný občan ČR nejvíce zatěžuje životní prostředí spotřebou energií pro vytápění, klimatizaci a obecně chodem domácnosti.
Docent Vladimír Kočí, jeden z autorů studie
„Spotřeba je vysoká. Elektrická i tepelná energie se ve velké míře získává z fosilních zdrojů. Zejména získávání energie z uhlí je vůči prostředí velmi bezohledné, neboť se jeho spalováním do prostředí uvolňuje množství škodlivých látek,“ uvedl Vladimír Kočí, jeden z autorů výzkumu a rovněž děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT.
Extrémní plýtvání
Druhou nejvýznamnější oblastí znečištění je spotřeba potravin, kde se má potkávat hned několik nepříznivých faktorů. Češi například dávají tradičně ve velkém přednost vepřovému masu, jehož chov je energeticky náročný, jelikož samo prase spotřebuje mnoho potravy, než dojde k jeho porážce.
Chov hovězího dobytka je sice ještě náročnější, ale tím, že se nedostává na tuzemské talíře tak často, je dopad konzumace na životní prostředí menší.
Analýza potravin
„Podstatnou roli hraje také enormní plýtvání. Třetina potravinové produkce se vůbec nedostane ke zpracování, druhá třetina se vyhodí při výrobě konečných produktů, případně ji vyhodí sami spotřebitelé,“ konstatoval Kočí.
„Poměrně svérázným problémem jsou pak biopaliva první generace, tedy řepka v české krajině. Zde se potkává energetika s produkcí potravin. Pěstování řepky jednak poškozuje krajinu, kde by se mohly pěstovat potraviny, za druhé její přínos v energetice je také problematický,“ dodal.
Podle něj nicméně není cílem autorů radit ostatním, aby jedli méně vepřového masa či mrzli ve svých obývacích pokojích. „Chtěli jsme hlavně zmapovat a na základě velkého množství dostupných dat určit hlavní ekologické škody, které obyvatelé ČR mají na svědomí, a vypíchnout oblasti, na které by bylo vhodné se aktuálně zaměřit a zlepšit je,“ vysvětlil.
Odpad je také negativum, ale menší
Z výsledků studie mimo jiné též vyplývá, že odpadové hospodářství v českém kontextu není takovým problémem, jak by se ze zpráv ve veřejném prostoru mohlo zdát.
Výzkumná laboratoř, kde se mj. studie prováděla.
„Čímž neříkáme, aby lidé přestali třídit odpady nebo se snažili snižovat jejich množství, to bude mít smysl vždycky, stejně jako předcházení vzniků odpadů tím, že se zbytečné věci nebudou vůbec kupovat. Říkáme jen, že jsou tu důležitější oblasti, které mají na životní prostředí výrazně větší dopady,“ uzavřel Kočí.
V budoucnu by prý vědci z VŠCHT rádi připravili podobnou analýzu pro celou Evropu.
