Hlavní obsah

Průměrná mzda vzrostla díky odstupnému pro propuštěné

PRAHA

Za nárůstem mezd v posledním čtvrtletí minulého roku stojí podle analytiků zřejmě vyplácení odstupného rekordnímu počtu propouštěných pracovníků. Průměrná mzda loni v Česku vzrostla o 1848 korun na 23 542 Kč. Proti minulému roku tak byla vyšší o 8,5 %, což představuje nejvyšší meziroční růst od roku 2001.

Foto: Milan Malíček, Právo

Průměrná mzda roste i díky odstupnému propuštěným zaměstnancům míní analytici

Článek

Po odečtení vlivu inflace se mzda loni zvýšila o 2,1 procenta, což naopak bylo nejméně za posledních deset let. Letos pak podle analytiků mohou reálné mzdy klesnout. Výplaty odstupného ale ČSÚ ve statistice o mzdách podle ředitele odboru statistiky trhu práce Dalibora Holého nesleduje. "Odstupné není součástí mzdového účtu, neodvádí se z něj sociální a zdravotní pojištění," uvedl.

"S tím, jak se firmy rekordním tempem zbavují zaměstnanců, dočasně se jim zvyšují i mzdové náklady. Na první pohled tak vypadá, že si zaměstnanci přilepšili skoro o devět procent, na druhý pohled však řada z těchto zaměstnanců si přilepšila na řadu měsíců jednorázově a prozatím naposledy," řekl analytik ČSOB Petr Dufek. Připomněl, že průměrná mzda je imaginární číslo, ze kterého se nedají dělat příliš velké závěry. Neberou ji totiž více než dvě třetiny zaměstnanců.

Zaměstnavatelé byli na konci roku vůči svým zaměstnanců s ohledem na začínající krizi překvapivě štědří, míní analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Odstávky výroby, při nichž brali zaměstnanci jen část své základní mzdy, se na celkově vyplacených částkách překvapivě neprojevily. Svou roli na tomto výsledku mohla brát relativně nízká základna ze čtvrtého čtvrtletí 2007, kdy se čekalo s vyplacením odměn na výhodnější daňové podmínky od roku 2008, podotkl.

Reálná mzda roste nejpomaleji za posledních deset let

Analytik Patria Finance David Marek upozornil na to, že pomaleji reálná mzda nerostla od roku 1998, kdy českou ekonomiku negativně ovlivnila měnová krize a recese. Důvodem pomalého reálného růstu mezd je inflace, kterou dočasně zvýšila daňová reforma a poplatky ve zdravotnictví. Letošní rok bude podle něj ještě méně štědrý.

"Průměrná mzda by se měla zvýšit nominálně pouze o necelé procento a reálně může dojít k poklesu mzdové úrovně. Použijeme-li reálné mzdy jako měřítko životní úrovně, můžeme říci, že se kvůli finanční krizi a jejím dopadům poprvé od roku 1998 v ČR sníží životní úroveň," poznamenal.

Mzdové dotahování západní Evropy bude podle analytičky Next Finance Markéty Šichtařové během na velmi dlouhou trať. Ty nejoptimističtější výpočty ukazují, že Čech bude brát stejnou mzdu jako Němec nejdříve v roce 2037. V nejbližších letech prý překlenou české mzdy největší propast a malý zbývající rozdíl budou dotahovat po druhou polovinu období. Existují však i teorie, že dotahování bude ještě výrazně delší. Stačí se podívat na mzdové rozdíly v Německu, kde bývalá NDR stále nedotáhla západní země, dodala. 

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám