Proti škrtům se bouří rektoři i odbory

„Totálně to popírá všechny deklarace o prioritě školství. Jestli jsme doufali, že se bude pokračovat v tom, co je ve vládním prohlášení, že povolání pedagoga se zatraktivní, tak se nad tím zavírá voda,“ řekl v pondělí Právu šéf školských odborů František Dobšík.

Zejména nechápe, jak by se mohly dělat takové úspory, když minulý týden Senát schválil navýšení mezd učitelů na 130 procent průměrné mzdy od roku 2024.

Navíc se mnohé oblasti potýkají s nedostatkem kapacit, což bude vyžadovat další investice a k tomu pracovní pozice pro učitele, další pedagogické pracovníky, ale i kuchařky, školníky, hospodářky či uklízečky. Ti všichni jsou placeni právě z kapitoly ministerstva školství.

Na nohou je i Česká konference rektorů. „Konference dlouhodobě poukazuje na neuspokojivý stav financování českého vysokého školství a opakovaně zdůrazňuje nutnost zvýšit podíl financování vysokého školství zpět na úroveň 0,65 procenta HDP, neboť aktuální podíl je v ČR nižší než v ostatních zemích OECD,“ uvedl šéf konference a rektor Masarykovy univerzity v Brně Martin Bareš.

„Další snižování finančních prostředků v oblasti vysokého školství považuje konference za zcela nepřijatelné a hluboce neprozíravé,“ dodal.

Stanjurův návrh totiž počítá i se snížením výdajů na vědu, výzkum a inovace o 10 procent. A to v situaci, kdy z humanitních fakult odcházejí kvůli nízkým mzdám učitelé. Podle propočtů ministerstva školství akutně chybí univerzitám 900 milionů korun.

Odbory se obávají i Stanjurova návrhu na snížení tarifních mezd o pět procent. „To by znamenalo, že nám pak budou věšet bulíky, že nám to vrátí na nenárokových složkách. Ale když nám nedali ani jasný propočet, jak se budou valorizovat mzdy učitelů na 130 procent, a ještě z toho odstřihli asistenty, vychovatelky, školní psychology a další síly, tak už žádnou jistotu nemáme,“ řekl Dobšík.

Poukázal na to, že i po přepsání programového prohlášení vlády zůstal v dokumentu slib, že odměny mají činit na celkovém objemu mzdy učitele 20 procent. A zároveň dokument slibuje, že i ostatním pedagogickým či nepedagogickým pracovníkům platy porostou. „To nevím, jak chtějí zajistit, když mají v plánu škrtat,“ shrnul Dobšík.

Stejně tak se vládní program zavazuje navyšovat výdaje na školství tak, aby odpovídaly podílu HDP vynakládanému v průměru zeměmi OECD. To by představovalo ještě miliardy navíc.

Podle Dobšíka není možné škrtat v položce ostatních neinvestičních výdajů, z níž se platí výbava škol, od pastelek přes tabule po počítače. Také se z nich vyplácí nemocenská. A miliardy se zde neskrývají.

Ministr Mikuláš Bek (STAN) chce získat z evropských peněz pro svůj resort 45 miliard. Vláda plánuje požádat o půjčku Evropskou komisi v celkové výši 170 miliard korun, což ale znamená další zadlužování.

V nezáviděníhodné situaci je vláda podle programového ředitele organizace pro informace ve vzdělávání EDUin Miroslava Hřebeckého.

„V kombinaci války, předchozího dluhu, dozvuku covidu a energetické krize jde do tuhého. Ale budu to sledovat z toho pohledu, jestli už si uvědomujeme, že vzdělání je jedna z nejvyšších hodnot. Vláda si může říct, že školství je budoucnost a na tom šetřit nebudeme. Ale smetanu slízne někdo jiný, kdo třeba ještě ani není ve Sněmovně. Anebo si vláda řekne, že to bude jinak,“ řekl Právu.

Ani on nevidí možnosti úspor. Zoufalou možností by prý mohlo být proškrtání míst na 2. stupni některých venkovských základních škol, které podle zpráv České školní inspekce mnohdy nemají valnou úroveň, jsou poloprázdné a žáci by mohli dojíždět dál. Ale na to by bylo třeba víc času a úspora by se pohybovala v řádu desítek milionů korun.