Protesty humanitních akademiků podpoří kvůli nízkým platům i další fakulty

„Je pochopitelné, že to znervózňuje i další fakulty. Je možné očekávat, že vlna protestů bude širší než v minulosti,“ sdělil Novinkám a Právu místopředseda univerzitního akademického senátu Andrej Farkaš, který působí na matematicko-fyzikální fakultě.

Proti hrubému podfinancování vedou hlasité protesty učitelé i studenti humanitních a společenskovědních studií téměř rok. Za horentní inflace totiž začali vysoké školy opouštět kantoři, protože i na základních školách by vydělali více peněz.

Odbory filozofické fakulty poukazovaly na nespravedlivě nastavené tarifní tabulky, které umožňují, aby lidé ve stejné pozici na různých fakultách měli základní mzdy odlišné až o 40 tisíc korun. A právě třeba docenti humanitních oborů dostávají dno tabulky a mají plat srovnatelný s prodavačkou.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) osočil univerzitní senáty ze „sobeckosti“. Jsou totiž vrcholným orgánem, který o rozdělování peněz rozhoduje. Na Karlově univerzitě drží většinu lékařské a přírodovědní obory, jež dosud na nízké platy nežehraly.

Bek vyjednal pro vysoké školy na srovnání platů 800 milionů korun navíc, UK z nich dostane 150 milionů. Navíc si zadal podmínku, že školy obdrží předem jen tři čtvrtiny slíbené částky a zbytek až ministerstvo férové tabulky odsouhlasí. A pokud by univerzita podmínky nesplnila, přišla by o dané peníze v následujícím roce.

Jenže se ukazuje, že pro sjednocení tabulek jsou slíbené peníze jen drobné. Shoda se hledá v tom, že by se nové tarify potkaly lehce nad úrovní průměru současného rozptylu. Podle informací Novinek a Práva by se tak ale i na fakultách, kde mají učitelé vysoké platy, snížily tarify z roka na rok až o polovinu.

Na jiné vysoké škole, kde tarifní tabulka rovněž umožňuje rozptyly, se dokonce odmítají ucházet o další peníze na platy. Dohromady by tam získali několik milionů, ale panují obavy, že následné pracovněprávní spory by mohly vyjít na stamiliony.

Podle předběžných kalkulací by Univerzita Karlova potřebovala alespoň miliardu, aby sjednotila tabulku a zároveň se vyhnula rizikům soudní prohry.

Česká konference rektorů i Rada vysokých škol dlouhodobě upozorňují, že vysokým školám chybí deset miliard ročně. A to je právě částka, která by zřejmě problémy vyřešila. V tom případě by např. UK obdržela tři miliardy a mohla by tabulky sjednotit na horní mezi.

Pobouření vybublalo minulý týden v pátek, když se univerzitní senát vzácnou většinou usnesl, že „silný tlak ministra na velmi rychlé zavedení jednotných tarifů bez přesných parametrů a zajištění dostatečných prostředků destabilizuje a ohrožuje vysoké školy“.

Shodl se i na tom, že by situace vedla k propouštění učitelů s nejnižšími platy. Navíc senát uvedl, že ministr většinu problémů řeší zpochybňováním jejich existence.

Proti tomu se ohradilo ministerstvo školství s tím, že vysoké školy jako jiní zaměstnavatelé mají povinnost zajistit stejnou mzdu ke srovnatelné pozici.

„Oblast pracovněprávních vztahů je v samosprávné působnosti vysokých škol, a je tedy jejich povinností dbát na soulad svých politik odměňování se zákoníkem práce,“ napsal Novinkám a Právu tiskový odbor resortu ve vyjádření.

Podle něj se přesnější parametry pro udělení peněz na srovnání platových rozdílů ještě připravují ve spolupráci s představiteli škol.

To ale atmosféru nezklidňuje. „Ministerstvo celé dlouhé roky registrovalo tarify, které měly vnitřní rozpětí, a vůbec mu to nevadilo, ale teď najednou po těch vysokých školách chce, aby to upravily za půl roku,“ popsal Novinkám a Právu zdroj z univerzitních odborů.

Při horečnatých propočtech z posledních týdnů se podle něj ukázalo, že prostředky zasílané státem na samotnou výuku jsou nad očekávání chabé. „Na jedné z lékařských fakult si spočítali, že kdyby měli financovat platy učitelů jen z toho, co stát posílá na vzdělávací činnost, tak má profesor plat čtyřicet tisíc,“ uvedl.

Některé fakulty totiž mají snazší přístup ke grantům, případně u nich studují lidé ze zahraničí, kteří platí školné. Lékařství třeba vyjde na 460 tisíc ročně, studium na husitské teologické fakultě na 12 tisíc. A to se také na platech významně podepisuje.

Propouštění se obává i šéf odborů filozofické fakulty Martin Hříbek. „Pokud se zvýší mzdy na těch nejvíce podfinancovaných fakultách a univerzita nebude mít jako celek na jejich zvýšení dostatečné prostředky, vytvoří se tlak na snížení počtu pracovních míst,“ uvedl.

„Inflace za poslední dva roky srazila reálnou hodnotu tarifních mezd více než o čtvrtinu. Proto si stále větší okruh lidí začíná uvědomovat, že nesplněný vládní slib o zvýšení podílu státního rozpočtu na školství na úroveň průměru zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) bude mít fatální následky nejen pro humanitní fakulty,“ dodal Hříbek.

Přitom humanitní a společenskovědní obory nyní v poměru na počet učitelů vzdělávají více studentů než jiné.

A třeba na lékařských fakultách, kde je poměr nižší, zřejmě začnou mzdy růst, protože s jejich zvyšováním u lékařů přestávají být výuka a výzkum atraktivní.