Projekt mění postoje studentů, aby psychicky nemocné nepovažovali za nebezpečné

„Při počátečním mapování 45 procent dotázaných uvedlo, že by nepřiznali přátelům duševní onemocnění, a 60 procent by to nepřiznalo kolegům,” řekla spoluautorka studie Miroslava Janoušková.

Téměř 34 procent studentů vztahovalo fyzické obtíže, na něž si pacient stěžoval, jako třeba bolest na hrudi, k jeho duševnímu onemocnění. Takový pohled ale může vést k zanedbání péče, v krajním případě úmrtí pacienta.

V průzkumu odpovídalo ve 21 zdravotnických školách náhodně vybraných z 60 těchto škol přes 500 studentů ve věku 18 až 22 let. Vědci pro ně připravili osvětové materiály, letáky, videospoty a semináře, které zahrnovaly setkání s člověkem s duševním onemocněním.

Vědci zjistili u studentů po absolvování programu důležité změny. Kromě toho, že jich méně považovalo duševně nemocné lidi za nebezpečné, tak o 20 procent víc si myslelo, že tito lidé mají stejné právo na zaměstnání jako ostatní, zatímco na začátku výzkumu tak soudilo jen 45 procent studentů.

Největší změna nastala u studentů po semináři, kde vyslechli osobní příběh pacienta.

„Právě osobní setkání s člověkem s vlastní zkušeností s nemocí má výrazný vliv na postoje k těmto lidem. Pomáhá nabourávat nepříznivé stereotypy tím, že ukazuje danou osobu jako člověka, který má vlastní život, rodinu, řeší každodenní problémy a navíc se musí vypořádat s nepříznivými situacemi a zdravotními obtížemi,” dodala Janoušková.

Projekt pomáhá měnit postoje k lidem s duševním onemocněním i ochotu pracovat na odděleních psychiatrie, což je důležité v kontextu chystané reformy psychiatrie. Vzniknout má sto komunitních center duševního zdraví, která mají zaměstnat profesionály z různých oborů péče o duševní zdraví.

Součástí destigmatizační kampaně je i přednáška ředitele Národního ústavu duševního zdraví Cyrila Höschla Duše na dlani, která se koná v pondělí 13. června od 18.30 v pražském kině Světozor.