Hlavní obsah

Proč zatím nebyla pořádná zima? Polární vortex se chová divně

Polární vír neboli polární vortex se chová v kontextu období „pozdní zimy“ podivně, výrazně zesiluje, přechází do mimořádně rychlých otáček a přináší chlad do spodních úrovní stratosféry. Jeho působením sílí polární cirkulace, což vytváří aktuální teplotně relativně příjemné počasí v Evropě a „zamyká“ mráz v polárních oblastech, píše web Severe Weather Europe. V Česku se to projevuje udržováním teplot většinou nad bodem mrazu.

Foto: Profimedia.cz

Polární vír (polární vortex)

Článek

Polární vortex (neboli vír či cyklona) je cirkumpolární vír s poloměrem do 1000 kilometrů, který se vyskytuje nad oběma polárními oblastmi a vzniká během zimních měsíců, uvádí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jde o oblast nízkého tlaku v horních vrstvách atmosféry, zasahuje vyšší hladiny troposféry (nad 11 km) a spodní stratosféru (cca 30 km).

Na podzim, kdy polární oblast dostává méně energie ze Slunce, se vzduch začíná ochlazovat. Tím dochází k poklesu tlaku a ve stratosféře se začíná tvořit tato cyklona.

Mírnější zima

Intenzita arktického vortexu má dopad na proudění vzduchu a počasí u zemského povrchu. Je-li silný, zesiluje i převážně západní proudění u země, což pro střední Evropu znamená příliv oceánského, a tedy v zimě relativně teplého vzduchu z Atlantiku.

První závan jara: v Česku padaly teplotní rekordy

Počasí

Silný polární vortex znamená také nižší tlak nad pólem. Tento jev následně uzamyká studený vzduch do polárních oblastí a vytváří mírnější zimu pro většinu Spojených států i Evropy. A to je právě aktuální stav, který může celkově podle vědců setrvat až do počátku jara.

Z dat amerického vesmírného úřadu vyplývá, že aktuální rychlost daného víru (35 m/s) může být v tomto období na konci zimy největší za posledních 40 let. Díky jeho nynější síle se podle meteoroložky Dagmar Honsové pořádné zimy v nížinách zřejmě nedočkáme.

Očima klimatologa: Změny pocítíme už v příštích desetiletích

Věda a školy

Když je vortex naopak slabý, může přinést velmi dynamické počasí. Mnohem hůře zadržuje studený vzduch (tlak nad pólem je vyšší a chladný vzduch tam není uzavřen), který pak může „vpadat” z polárních oblastí do Ameriky či Evropy.

Jako vortex se běžně označují dva polární víry, které se nacházejí v oblastech severního a jižního pólu. Otáčejí se proti směru hodinových ručiček na severní polokouli a po směru na jižní. Pod nimi leží velká masa studeného a hustého vzduchu.

Rok 2021 byl celosvětově šestým nejteplejším v historii měření

Věda a školy

Víry každoročně zesilují a zeslabují. Pokud je arktický vír silný, je jedním celkem a je jasně ohraničený polárním tryskovým prouděním (tzv. jet streamem), zatímco když je slabší, dochází k rozdělení na dva nebo více vírů.

Tryskové proudění na hranách vortexů, to je extrémně rychlý vítr, který proudí ve výšce 9 až 14 km. Jet stream se nachází v prostoru ve tvaru meandrovitě zvlněné trubice podél rovnoběžek. Tryskové proudění je vyvoláno rozdílem teplot v rozdílných zeměpisných šířkách. Charakteristické jsou rychlosti větru přes 108 km/h, v extrémních případech i přes 700 km/h.

Foto: Profimedia.cz

Schéma atmosférického proudění: rozpad polárního vortexu (bílé šipky) nad Arktidou. Jet stream (světle modré šipky) se poté, co zeslábl, přesunul na jih kvůli nízkému tlaku (červené šipky). Na obrázku to přináší sníh na sever Evropy a severovýchod USA.

Když slábne jet stream, vede to ke snížení intenzity přenosu tepla z Atlantiku nad Evropu. Například za prudké výkyvy teplot v rámci několika dní je zodpovědná nestabilita hrany polárního vortexu. Jakmile se polární vortex rozpadne, nastává výrazné ochlazení. To ovšem není případ stávajícího počasí u nás.

Ledový únor před rokem

„Např. přesně před rokem za ledové únorové dny od 8. do 15. února mohl průnik arktického vzduchu nad starý kontinent, což způsobil rozpadlý polární vortex. Stejně tak za loňské nejchladnější jaro za 34 let (16. dubna leželo na Lysé hoře 158 cm sněhu), teplotně podprůměrné teploty na většinou Evropy ve druhé lednové dekádě v roce 2019 nebo studený a na sníh bohatý březen 2013,“ připomněla pro Novinky dřívější dopady opačného chování polárního víru meteoroložka Honsová.

Proč je v Česku pořád zima? Tady je odpověď

Věda a školy

Jet stream a vortex je ale nyní na tuto roční dobu pořád silný, což je odpověď na to, proč dosud nepřišla „pořádná zima“. I třeba tento pátek a o víkendu se většinou denní teploty udrží podle předpovědi Honsové nad nulou, nejvyšší průměrné denní až k šesti stupňům Celsia.

Víkend bude slunečný, pak přijdou srážky

Počasí

Aktuální týden je v tuzemsku teplotně nadprůměrný, v jeho polovině stoupaly odpolední teploty až k 11 stupňům Celsia. Výrazně nadprůměrné teploty ukončí studená fronta během noci na pátek. Víkend bude sice poměrně chladný, avšak ani zdaleka extrémně, a navíc bude slunečný.

ČHMÚ upozornil, že na řadě míst během letošní zimy neklesly minimální teploty pod -8, případně -10 stupňů.

„Nejvyšší minimum teploty vzduchu hlásí stanice Praha - Klementinum a České Budějovice - Rožnov a to shodně -6,9 °C,” konstatovali meteorologové s připomínkou, že nejnižší naměřená teplota letošní zimy je -27,7 ze šumavské stanice Březník.

Výběr článků

Načítám