Článek
Za přínosné a bezpečné označili Doležel se Soukupem také metody genetické úpravy plodin, které nyní legislativa EU prakticky neumožňuje.
Z hlediska vědeckých posouzení jsou schválené geneticky upravené odrůdy stejně bezpečné jako konvenční a ve světě se stávají standardem
„Celosvětově je potřeba zvýšit produkci potravin,“ konstatoval Doležel. „Asi 800 milionů lidí trpí hladem.To se bude zhoršovat, protože lidí bude dále přibývat, a k tomu nastává klimatická změna. Zvyšuje se průměrná teplota, s tím do budoucna nedostatek vody, a to snižuje výnosy,“ pokračoval vědec z Ústavu experimentální botaniky AV.
Větší problém než sucho může být nestabilní počasí
Podle Doležela je zásadní zavést odrůdy plodin přizpůsobené změně klimatu a odolné vůči novým chorobám a škůdcům.
„Problém s klimatem v naší oblasti je spíše nestabilní počasí než trvalé sucho. Když budou přívaly vody a pak období sucha, které postihne pšenici nebo jinou plodinu v citlivém období vývoje, tak se výnosy opravdu hodně sníží,“ zdůraznil vědec.
Čína vytváří nové potraviny v kosmu. Vylepšuje semínka plodin ozařováním
Za důležité považuje mít plodiny, které to překonají. Je přesvědčen, že to zajistí nové metody šlechtění založené na změně dědičné informace.
Příklad z Argentiny
Kupříkladu v Argentině pěstují pšenici a sóju odolnější vůči suchu s genem ze slunečnice. Mají asi o 20 procent vyšší výnosy oproti klasickým odrůdám.
Jako další metodu vědec zmínil editování genomu, kdy vědci do plodin nevnesou cizí informaci natrvalo. „Vneseme tam jen komplex, který udělá opravu DNA a pak se ho můžeme zbavit,“ popsal s tím, že ani to současná legislativa EU prakticky neumožňuje.
Hnědé uhlí dokáže udržet vodu na polích, tvrdí vědci
Podle Doležela se v EU řeší možná změna, ve světě se však geneticky upravené plodiny pěstují asi ve 30 zemích, celkově na osmině celosvětově obdělávané půdy. Doležel také upozornil, že možnosti klasického šlechtění jsou v podstatě vyčerpané.
I Soukup uvedl, že z hlediska vědeckých posouzení jsou schválené geneticky upravené odrůdy stejně bezpečné jako konvenční a ve světě se stávají standardem. „Nejnovější odrůdy mohou mít i příznivější složení obsahových látek, lepší skladovatelnost a podobně,“ podotkl vědec.
Podle Soukupa s rostoucí potřebou potravin, krmiv i energetických plodin a úbytkem zemědělské půdy „není jiné cesty“ než snaha o zvýšení výroby z plošné jednotky a omezení plýtvání a ztrát na produkci plodin.
Dostupnost v rozvojových zemích?
Soukup dále řekl, že dostupnost potravin se i v rozvojových zemích zlepšuje, celé regiony ale nemohou dlouhodobě spoléhat na dovoz potravin.
Nový web nabízí učitelům materiály o změně klimatu
„Musí se více snažit dosáhnout alespoň částečné soběstačnosti, přestože přírodní podmínky nemají mnohdy ideální,“ poznamenal Soukup, děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU.
Jako další palčivé problémy vyjmenoval, že chudší země nemají prostředky k zmírnění dopadů klimatické změny a světu hrozí postupné vyčerpávání nalezišť fosforečných a draselných hnojiv i půdní zásoby živin, pokud se jejich odběr nevykompenzuje hnojením.