Článek
„Letošní pozorovací podmínky Kvadrantid jsou příznivé, do roku 2022 nebudou lepší. V době maxima tohoto roje tak budeme moci vidět kolem 80 meteorů za hodinu,“ vysvětlil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Není to hvězda, ale Venuše
V prvních týdnech roku spatříme vysoko nad obzorem na ranní obloze před východem slunce také velmi jasný objekt, jako by to byla hvězda. Půjde ale o planetu Venuši v roli jitřenky, která by měla upoutat zraky skutečně všech. Po Slunci a Měsíci totiž bude nejjasnějším objektem na obloze.
Ilustrační snímek Venuše na obloze, pod ní je Měsíc.
Samotný Měsíc se během svého zatmění 21. ledna zcela ponoří do zemského stínu na 62 minut.
Úplné zatmění Měsíce 21. ledna 2019
Následující zatmění Měsíce bude částečné a uvidíme ho ještě v tom samém roce, a to v noci ze 16. na 17. července. Podobně jako lednové úplné zatmění bude i toto od nás pozorovatelné téměř v celém svém průběhu.
Další roje meteorů
Třináctý srpen a noci kolem něj budou patřit nejznámějšímu meteorickému roji – Perseidám. Obvykle jde o působivou podívanou. [celá zpráva]
Kompozitní snímek maxima roje Perseid nad Královou Studňou na Slovensku z roku 2016 zachycuje Mléčnou dráhu a 104 meteorů vylétajících z jednoho místa na obloze – radiantu v souhvězdí Persea. Nejvíce meteorů bude vidět tam, kde neruší světlo měst.
„Pokud bychom promeškali Kvadrantidy i Perseidy, třeba kvůli počasí, budeme mít ještě příležitost pozorovat 14. prosince maximum nejvýraznějšího meteorického roku jménem Geminidy,“ doplnil Suchan. Ty bylo možné sledovat i letos. [celá zpráva]
Jen několikrát za století
Astronomický úkaz, který lze pozorovat přibližně pouze 13x za století, nastane 11. listopadu odpoledne. Tehdy planeta Merkur přejde před slunečním kotoučem, což bude možné pozorovat i z observatoře Astronomického ústavu v Ondřejově.
V ČR byl přechod Merkuru před Sluncem naposledy zaznamenán sice v květnu roku 2016, znovu se však odehraje až v listopadu roku 2032. Jde tedy dle odborníků o mimořádnou nebeskou událost.
Nejbližší planetou ke Slunci je planeta Merkur. Podobně jako u našeho Měsíce, tak i jeho povrch je rozryt velkým množstvím kráterů vzniklých srážkami Merkuru s jinými tělesy.
„V příštím roce přeji co nejsvětlejší dny a co nejtmavší noci,“ uzavřel Suchan se zřejmým odkazem nejen na to, že tmavá obloha znamená dobré podmínky pro astronomická pozorování, ale i s jistou narážkou na problematiku takzvaného světelného smogu. [celá zpráva]
