Přírodovědec hledal ropuchy a pulce, našel vzácnou malinkatou škeblovku

V oblasti celého Polabí byl potvrzen výskyt tohoto ohroženého druhu naposledy před 33 lety, pak dlouho nic. Teď škeblovku v podzimních měsících Šandera našel v polních kalužích severně od obce Mochov.

„Bylo to docela velké překvapení, nepředpokládalo se, že by tady škeblovka mohla být. Navíc to byla náhoda. Když zapršelo, šel jsem s dcerou a hledali jsme spíš nějaké ropuchy. Viděli jsme pulce, listonohy a zahlédl jsem ještě jednoho tvora, ani jsem zprvu nevěděl, co to je,“ popsal nález Šandera.

„Na (larvu) komára se mi to zdálo velké, nakonec jsem zjistil, že je to škeblovka rovnohřbetá,“ dodal přírodovědec k droboučkému korýši.

Nález oznámil kolegům. Ti se v příštím roce do lokality chystají, aby se výskyt potvrdil, a bude se hledat i v dalších lokalitách.

„Nejspíš by mohla být i na dalších místech, ale vzhledem k velikosti nejspíš uniká pozornosti a málokdo se brodí takovými mokřinami,“ předpokládá Šandera.

Škeblovka rovnohřbetá je vzácný živočich. V roce 1975 byl tento kriticky ohrožený druh zaznamenán u Terezína a v roce 1991 v Dušníkách nad Vltavou na Mělnicku. Obývá menší rybníky, periodické tůně na loukách a kaluže na polích a cestách. Další tři druhy škeblovek se v České republice vyskytují pouze na Moravě.

„Objevila se například také u Vodňan, kam byla zavlečena při převozu nějakého bahna právě od Terezína. Vajíčka se šíří tímto způsobem, ulpí v blátě na kolech traktorů nebo třeba na nohách ptáků,“ objasnil Šandera šíření malého tvora.

Vědci provádějí genetickou analýzu, která může pomoci určit, odkud se škeblovka k Mochovu mohla dostat.

K životu potřebuje tůně, mokřady, rozbahněné louky či pole, střídání sucha a deště a také rozvrásněné dno, aby se mohla vajíčka schovat a přežít do dalších období.