Článek
Několik exemplářů zajímavých brouků nalezl v lednu 2019 v druhohorním jantaru pocházejícím ze státu Kachin v severním Myanmaru (Barmě) španělský paleontolog David Peris, který je jedním ze dvou hlavních autorů publikované studie.
Peris a jeho kolegové z Česka, Španělska, Německa a Spojených států poté začali detailně studovat morfologii nově nalezených fosilních brouků, přičemž jiný vědecký tým mezitím popsal tuto skupinu názvem Mysteriomorphidae, a to na základě dalších dvou exemplářů ze stejného naleziště. Na úvodním snímku je zrekonstruovaný konkrétní druh Mysteriomorphus pelevini.
V čínském lese nečekaně nalezli unikátního světélkujícího kovaříka. Pomohl i vědec z Olomouce
Náročná rekonstrukce záhadných brouků žijících v období druhohorní křídy byla zvolena kvůli tomu, že na nalezených tělech nebylo možné pozorovat důležité diagnostické morfologické znaky, což vědcům znesnadňovalo zařazení těchto brouků do systému.
„První publikovaná studie nechala nezodpovězené otázky o systematické pozici této unikátní evoluční linie. My jsme proto využili nejnovější technologie k zodpovězení otázek o morfologii a zařazení Mysteriomorphidae v rámci systému brouků,” vysvětlil Peris.
Světlušky jsou na Zemi už 100 milionů let
Autoři použili pro virtuální rekonstrukci jednoho z dobře zachovalých jedinců metodu výpočetní tomografie (CT). Tuto moderní technologii lze podle Kundraty v paleontologii využít pro studium drobných, jinými technikami často nedostupných znaků. Pomáhá i při zkoumání vnitřních struktur - jako např. pohlavní orgány, pokud jsou zachovány.
„Na základě podrobného studia morfologie prostřednictvím moderní výpočetní tomografie jsme dokázali tyto brouky lépe zařadit. Zjistili jsme, že byli velmi blízce příbuzní zástupcům dodnes žijící čeledi kovaříkovitých,” uvedl Kundrata, druhý hlavní autor studie.
Prastarý jantar odhaluje evoluci v druhohorách
Hmyz uložený v mnoho milionů let starém jantaru podává svědectví nejen o diverzitě a morfologii tehdy žijících evolučních linií, ale také o složení dávných ekosystémů, které se v mnohém lišily od těch nynějších.
Ostravští vědci našli v jantaru nové druhy hmyzu z dinosauří éry
Dřívější hypotézy předpokládaly nízkou míru vymírání v průběhu evoluce tohoto řádu hmyzu, a to včetně období druhohorní křídy, kdy v měnícím se prostředí byla většina linií nahosemenných rostlin nahrazena kvetoucími krytosemennými rostlinami, což bývá často označováno jako „křídová revoluce“.
Značné změny ekosystému umožnily prudký rozvoj mnoha skupin hmyzu, jako jsou především opylovači květů. Naopak další skupiny, které byly do té doby adaptovány na evolučně starší nahosemenné rostliny, tyto změny neustály a vyhynuly.
Vědci postupně sestavili seznam fosilních čeledí brouků z křídového jantaru (včetně Mysteriomorphidae), které jsou známy jen z té doby. Jelikož se nevyskytují v pozdějším fosilním záznamu, předpokládá se, že nepřežily konec období druhohor.
„Naše výsledky tak podporují hypotézu, že u brouků - a snad i jiných skupin hmyzu - došlo v období křídové revoluce k poklesu diverzity,” dodal Peris.
Čeští přírodovědci našli na Borneu nejmenší druh hvězdnatky
Podle Kundraty se výzkumníci nyní zaměří na získání dalšího materiálu z barmského jantaru a následně na studium diverzity Mysteriomorphidae. „Dosud známé exempláře pravděpodobně reprezentují několik morfologicky odlišných druhů,“ ozřejmil na závěr.
Výsledky studie, která pomáhá lépe pochopit evoluci hmyzu z doby dinosaurů, publikoval prestižní odborný časopis Scientific Reports.
