Článek
Často přicházejí do přípravek šestileté děti s odkladem školní docházky, ale mohou do nich nastupovat i pětileté děti, které by jinak nastoupily do posledního ročníku mateřinky.
V některých školách mohou navštěvovat i družinu a jídelnu a učit se tak samostatnosti. Ministerstvo školství chce přípravné třídy postupně otevřít dokonce všem dětem.
Letos je na 246 školách 300 přípravných tříd a v nich 3819 žáků. Ještě před šesti lety navštěvovalo přípravky 2028 dětí. Přestože růst je dán i tlakem silných populačních ročníků, dá se předpokládat, že tzv. nultých ročníků bude dál přibývat. Do škol ročně nově nastupuje přes sto tisíc dětí. Na rozdíl od mateřinek jsou bezplatné, protože jejich zřizování finančně podporuje stát, a jejich úkolem je nedozrálým dětem pomoci dohnat rozdíl proti jiným vrstevníkům.
Ideálních 15
„Přípravka je pro děti, aby dohnaly zralost, a 15 dětí ve třídě je pro to úplně ideální,“ řekla Právu ředitelka ZŠ Mikulova v Praze 11 Michaela Lipertová.
Podle zákona je podmínkou pro přijetí do přípravky diagnóza, že dítě pochází z nemotivujícího prostředí. Nutné je doporučení poradenského zařízení, buď pedagogicko-psychologické poradny, anebo speciálního poradenského centra.
Přípravné ročníky se osvědčují, ředitelé si pochvalují, že znevýhodněné děti, které jimi projdou, se mnohem lépe chytají v první třídě. Do přípravek se během právě probíhajících zápisů mohou hlásit i pětileté děti, opět však potřebují doporučení odborníků. Ale i bezproblémové děti by si lépe zvykaly na školu, pokud by si ji mohly odzkoušet v nultém ročníku.
Druhý učitel, nebo asistent
V malých kolektivech o nejvýše 15 dětech mohou působit i dva pedagogové, nebo si lze zažádat o asistenta pedagoga. Předškoláků se zatím známkování netýká, ve škole jsou maximálně 20 hodin týdně, využívat lze jídelny, v některých případech i školní družiny.
Školy s přípravkami si je jen pochvalují, protože v první třídě mají učitelé s čerstvými školáky méně problémů. Kromě toho pro ně přípravky znamenají konkurenční výhodu, protože si mohou být jisté, že děti z přípravky budou u nich pokračovat.
Ministerstvo hodlá novelou školského zákona zákonné podmínky pro přijímání dětí do přípravek zrušit.
Dláždí si tak cestu k zavedení povinného posledního předškolního roku, protože přípravky uleví přeplněným školkám.
Ne každý s odkladem musí do přípravky
Například Praha 11 se rozhodla vznik přípravných tříd podpořit v pěti školách. Příští školní rok si ji zřídí i ZŠ Mikulova, která s nimi zatím nemá žádné zkušenosti. Z právě probíhajících zápisů do škol už je jasné, že jednu třídu se zaplnit podaří.
Ne každé dítě se do nultého ročníku hodí. „Každý rok vyřídím 20 odkladů, ale ne všechny je nutné dávat do přípravky. Někdy dítě dostane odklad jen kvůli tomu, že je často nemocné. Takové dítě si může pěstovat imunitu i ve školce,“ řekla ředitelka Lipertová.
Podle ní je ale určení sociálního znevýhodnění trochu sporné. „Rozhoduje o tom pedagog a poradna, ale ti vám řeknou, že když má dítě nějaký handicap, logopedický problém nebo malou slovní zásobu, tak je to vždycky kvůli určitému sociálnímu znevýhodnění, protože s tím dítětem někdo nepracuje tak, jak by měl. Je to z nejrůznějších důvodů, třeba to rodiče neumějí nebo na to nemají čas,“ popsala.
A rovněž by se přimluvila, aby podmínka sociálního znevýhodnění ze zákona zmizela.
Ubyde odkladů?
Pokud se zákon upraví, nebude to mít žádný vliv na ZŠ v Ústí nad Labem-Předlicích. „K nám chodí sto procent dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Tím pádem není problém přípravku naplnit,“ sdělil Právu ředitel školy Martin Košnar.
Místní přípravka má už dvacetiletou tradici. Ředitel by klidně mohl otevřít i další přípravku, ale jeho škola pro to nemá kapacity. Přitom pro místní děti je předškolní příprava takřka nutností.
Vláda chce vedle podpory nultých ročníků zavést povinný rok předškolního vzdělávání hlavně kvůli dětem ze sociálně vyloučených lokalit, které nejčastěji do školek nechodí. V mateřince získávají hygienické návyky, lépe se sžívají s okolím a jsou méně náchylné ke kriminalitě.
Také se předpokládá, že ubyde odkladů. Předloni jich bylo 22,8 procenta ze všech zápisů do první třídy, loni rovná pětina.