Článek
„Růst byznysu s přípravou na přijímačky je evidentní, protože se to osvědčuje. Bohužel pravděpodobnost dostat se obzvláště na osmiletá gymnázia bez přípravy je hodně malá,“ řekl Právu Tomáš Feřtek ze vzdělávacího spolku EDUin.
Agentur, které doučování zprostředkovávají, i nabídek jednotlivců od loňska přibylo. „Ten trh jednoznačně posílil. Dříve jsem znal dvě tři firmy, které se tím zabývaly, ale teď jich je trojnásobek,“ popsal Feřtek.
Zaznamenali jsme rekordní zájem o přijímačky nanečisto.
A zvýšený zájem o kurzy potvrzují i agentury. „Zaznamenali jsme trojnásobný zájem u přípravných kurzů na přijímací zkoušky na střední školy i o přípravu na maturitu,“ sdělila Právu Miluše Vondráková ze společnosti Tutor.
Podle ní jejich kurzy absolvovaly stovky žáků a studentů, ačkoli pro rodiče to nejsou zanedbatelné výdaje.
Příprava na přijímačky z matematiky a češtiny zahrnující osmdesát lekcí vyjde na sedm tisíc korun. Kratší kurz o 40 lekcích na čtyři tisíce. Za doučování jen z jednoho předmětu zaplatí čtyři, respektive 2,5 tisíce.
Podle Vondrákové uspělo loni u státních přijímaček 90 procent absolventů jejich kurzů. V případě státní maturity to byly tři čtvrtiny.
Vysoký zájem potvrdila i společnost Scio. „Například co se týče přijímaček nanečisto, byl letos zájem rekordní. Zúčastnilo se jich několik tisíc uchazečů. Stejně velký zájem byl o naše přípravné kurzy, které byly, zejména v intenzivní podobě, velmi žádané,“ sdělila Právu Jana Kovaříková ze Scio. Některé podklady nabízí firma zdarma, placené služby stojí od 350 do 3240 korun.
Ředitelé mění výuku
Ještě před dvěma lety si mohly přijímačky organizovat školy samy. Od loňska ale musí 60 procent přijímacího řízení tvořit státní testy z matematiky a češtiny.
Nikde sice není dána laťka, na kolik procent musí uchazeč o studium test zvládnout, aby mohl být přijat, školy ale musí zveřejňovat výsledek nejslabšího žáka, který byl přijat. Všanc tedy dávají svou pověst, případně riziko, že si na ně došlápne Česká školní inspekce.
To nehrozí u osmiletých gymnázií, která si vybírají nejzdatnější žáky pátých tříd. O to silnější je touha rodičů umístit svou ratolest na prestižní škole.
„Tito rodiče jsou většinou solventní a jsou ochotni to zaplatit. Dnes už je to pravdu běžná záležitost. Hodně lidí se na mě obrací, abych jim poradil. A teď už neznám nikoho, kdo by na ty přípravné kurzy nechodil,“ uvedl Feřtek.
Podle něj jsou deváťáci pod menším tlakem. „U uchazečů o čtyřleté obory sice obchod se strachem taky funguje, ale je tam větší podíl těch, kteří vědí, že se na školu dostanou, protože tam není převis takový, aby jim v tom přijímačky zabránily,“ vysvětlil.
Je to jen dril?
Tlak je však podle Feřtka spíše mentální, protože přijímačky bývaly i dřív a státní verze není až tak přísná, aby se změnily počty žáků pro maturitní obory a na učiliště. „Protože se o tom hodně mluvilo, začalo to být společenské téma, mají teď rodiče pocit, že opravdu existuje vyšší riziko neúspěchu,“ uvedl. Ale začaly se objevovat jiné vedlejší efekty.
Prohloubil se trend propojování úrovně vzdělání se socioekonomickým zázemím dítěte. Podle mezinárodních studií byla i dřív v Česku tato vazba silnější než v jiných vyspělých zemích světa. Dalším viditelným dopadem je změna výuky na druhém stupni základních škol. „Od učitelů často slýchám, že příprava na přijímačky na druhém stupni vytlačuje jiné vzdělávání,“ řekl Feřtek.
Státní přijímačky mnohdy kritizují samotní doučovatelé. „Říkají, že tam nejde o znalosti, ale o to, vytvořit z nich cvičené opice,“ popsal.
Uchazeči o čtyřleté obory skládají přijímací testy z dílny státního Cermatu v prvním termínu dnes, uchazeči o šestileté a osmileté obory zítra. Chystá se k nim přijít 87 258 dětí, o 880 více než loni.
