Přilétá nejstarší známý roj meteorů

Lyridy bývají aktivní a pozorovatelné zejména mezi 16. a 25. dubnem, nicméně celé období jejich aktivity podle celosvětové organizace International Meteor Organization (IMO), která vychází z nejnovějších korekci provedených z předchozích let, trvá o něco déle: od 14. do 30. dubna.

Mezi 14. a 30. dubnem tedy Země prolétá meziplanetárním proudem drobných prachových částic uvolněných v minulých staletích z jádra komety Thatcher.

„Obecně jsou Lyridy velmi ‚ploché', je těžké určit přesně, kdy začínají a kdy končí,“ poznamenal na dotaz Novinek Horálek, který působí ve Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě.

„Maximum Lyrid každopádně nastává 22. dubna ve 21 hodin SELČ, přičemž Měsíc bude ve fázi krátce před poslední čtvrtí. Pozorovací podmínky budou tedy ještě relativně dobré,“ shrnul.

Místo, odkud meteory zdánlivě vylétají, tzv. radiant, je v souhvězdí Lyry, podle kterého roj také získal své jméno.

„Radiant roje se dostává nad severovýchodní obzor až před 21. hodinou a v průběhu noci stoupá do výšky přesahující 60° před svítáním. Proto je vhodné i přes svit Měsíce pozorování směrovat do druhé poloviny noci z 22. na 23. dubna, tedy z pátku na sobotu,“ doporučil astronom.

Podotkl rovněž, že při předpokládaném hraničním počtu 18 meteorů za hodinu se sice nelze těšit na výraznou podívanou, ale i pár meteorů zahlédnutých na jarním nebi podle něj „bude stát za to“. Lidé by je měli vyhlížet z přírody, nejlépe z hor a daleko od světelného znečištění.

Lyridy jsou způsobené zánikem ledoprachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). První zprávy o Lyridách pocházejí z roku 1863, kdy si roj astronomové spojili právě s touto kometou. Návrat komety v roce 1861 a následné mimořádné zvýšení aktivity roje vedly tehdejší astronomy k pátrání po dalších pozorováních úkazu v minulosti. Zjistili, že velmi výrazné byly Lyridy v roce 1803.

Nejranější pozorování pochází z roku 687 př. n. l. v Číně. To činí z Lyrid nejdéle zaznamenaný roj v dějinách.

Kometa, s níž je roj spojen, se ke Slunci vrací přibližně jednou za více než 400 let, znovu ji uvidí až lidé žijící asi v roce 2283. „Další návrat bude narušen gravitačními vlivy velkých planet, uvádí se tak rok 2283 +- 5 let,“ doplnil Horálek pro Novinky.

„Duben také nabídne jeden z nejlepších pohledů k planetě Merkur. Ta se bude nacházet v nejvýraznější východní elongaci se Sluncem, tedy úhlově nejdále od Slunce, 29. dubna,“ sdělil dále Horálek.

Dodal, že lidé planetu najdou po soumraku velmi vysoko nad obzorem v souhvězdí Býka, navíc ve společnosti krásné otevřené hvězdokupy Plejády.

„Nejtěsnější průchod planety před hvězdokupou se odehraje mezi 28. a 30. dubnem, vyhlížet je třeba z místa s naprosto odkrytým západo-severozápadním obzorem od 21:10 SELČ. Merkur bude vidět očima,“ pokračoval.

Podle Astronomického ústavu Akademie věd ČR bude Merkur dobře viditelný zhruba od 20. dubna do 5. května. Mezi 24. a 28. dubnem lidé podle ústavu na ranní obloze spatří též seskupení Saturnu, Marsu, Venuše a Jupiteru, v jejichž blízkosti se bude promítat Měsíc po poslední čtvrti.