Přijímání lidí je riskantní proces. Zaměstnavatelům hrozí různé pokuty

Nicméně i období před nástupem do práce je právem regulováno a porušení pravidel se nemusí zaměstnavatelům vyplatit. Je proto vhodné odpovědné zaměstnance proškolit a seznámit je s možnými riziky.

Předně je třeba upozornit na povinnost zaměstnavatele hlásit volná místa úřadu práce, a to do 10 kalendářních dnů od uvolnění či vytvoření takového místa, pokud zaměstnavatel zamýšlí toto místo obsadit. Bez vazby na případnou vlastní inzerci by měl zaměstnavatel místo vždy nahlásit úřadu práce. Za porušení této povinnosti hrozí zaměstnavateli pokuta udělovaná úřadem práce až do výše 500 000 Kč.

Zákon o zaměstnanosti v této souvislosti výslovně zakazuje činit nabídky zaměstnání, které mají diskriminační charakter, jsou v rozporu s právními předpisy či odporují dobrým mravům. V praxi bývá ze strany zaměstnavatelů často porušován zákaz diskriminace, byť se ne vždy jedná o porušení úmyslné. Zaměstnavatelé by si především měli dávat pozor při stanovení požadavků na uchazeče o zaměstnání, zejména aby tyto požadavky nebylo možné posoudit jako diskriminační. V případě, že úřad práce vyhodnotí inzerát (či jinou formu nabídky zaměstnání) jako diskriminační, hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 1 000 000 Kč.

Ačkoli právní předpisy neupravují samotný průběh pohovoru nebo výběrového řízení, rozsah údajů, které může zaměstnavatel v jejich rámci zjišťovat, je upraven velmi detailně. Jak zákoník práce, tak zákon o zaměstnanosti výslovně vypočítávají, které údaje zaměstnavatel nesmí vyžadovat (např. údaje o národnosti, politických postojích nebo členství v odborech). Po uchazečích nelze vyžadovat ani údaje, které nesouvisí s výkonem práce zaměstnance či odporují dobrým mravům. Ačkoliv za porušení těchto povinností není stanovena konkrétní sankce, nelze vyloučit uložení pokuty zaměstnavateli z titulu porušení povinností při vzniku pracovního poměru, za což může příslušný inspektorát práce udělit pokutu až do výše 300 000 Kč.

Pokud se bude zaměstnavatel domáhat údajů souvisejících s diskriminačními důvody, hrozí mu reálně, vedle pokuty za diskriminaci uvedené výše, žaloba ze strany zájemce o práci, a to zejména pokud zaměstnavatel na základě těchto údajů odmítne uchazeče přijmout (např. nepřijme-li zaměstnavatel uchazečku na základě získané informace o jejích dětech).

Závěrem je třeba upozornit i na speciální požadavky při přijímání zaměstnanců ze zahraničí. Při porušení příslušných předpisů, zejména tedy zaměstnání cizince ze státu mimo EU bez požadovaného povolení k zaměstnání či povolení k pobytu, hrozí zaměstnavateli vysoká pokuta až do výše 5 000 000 Kč. Stejná pokuta hrozí i v případě umožnění tzv. práce na černo, tedy umožnění výkonu práce mimo pracovní vztah či jiné smlouvy. V případě zaměstnávání občanů EU, EHP či Švýcarska má zaměstnavatel povinnost hlásit jejich nástup úřadu práce. Pokud tak neučiní, hrozí mu pokuta až do výše 500 000 Kč.