Přijetí 34 žáků do třídy by mohlo snížit kvalitu výuky, obávají se zástupci škol

Předsedové asociací, kteří jsou sami i řediteli škol, tak s určitou skepsí reagovali na záměr státu řešit nedostatek kapacit SŠ plným využíváním maximální kapacity tříd.

Plán na navyšování kapacit ve čtvrtek v souvislosti se silným populačním ročníkem uchazečů o studium - jakožto krátkodobé řešení - představili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Ten den jednali s hejtmany o současných problémech při přijímacích řízeních na střední školy. Situace se podle nich liší v různých částech země, nejhůře je na tom Praha a střední Čechy. Problémy s kapacitou míst na oblíbených oborech by podle premiéra a ministra pomohlo řešit plné využívání maximální kapacity tříd.

Podle legislativy může být ve třídě střední školy nejvýše 30 žáků a zřizovatel může povolit výjimku navýšení o další čtyři za předpokladu, že to není na újmu kvalitě vzdělávání a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. Některé kraje, jako např. Liberecký, podle Beka už navýšení kapacit tříd nařídily. I třeba školský odbor pražského magistrátu konzultuje se školami zvyšování kapacity tříd.

Podle Schejbalové ale školy nemusí kapacitu tříd navýšit, přestože je k tomu zřizovatel, tedy v případě SŠ kraj, vyzve. Pokud by se nyní některý z ředitelů rozhodl nabrat do jedné třídy 34 žáků, mohl by podle předsedkyně asociace a ředitelky pražského Gymnázia Nad Štolou přijímat žáky, kteří v prvním kole přijímaček neuspěli a odvolali se proti rozhodnutí o nepřijetí.

Zajíček doplnil, že by bylo možné i konání dalších kol přijímacích zkoušek.

Vyučování 34 studentů ve třídě by ale podle Schejbalové ohrožovalo kvalitu výuky. V takovém počtu podle ní nelze s dětmi pracovat individuálně či zadávat skupinové práce. Problémem pro přijetí vyššího počtu dětí mohou podle Zajíčka být i prostorové možnosti budov. Do některých tříd nelze umístit víc lavic, nesnáze by mohly vznikat i s množstvím potřebné techniky pro výuku informatiky či jazyků.

Komplikací by mohlo být také to, pokud by se některý ze starších žáků musel přesunout do plně naplněné nižší třídy. „Takové dítě, které na škole studuje dva nebo tři roky a pak musí ze zdravotních důvodů studium přerušit, by do nižší třídy nebylo možné zařadit a žák by musel ze školy odejít. Takových případů by pravděpodobně nebylo moc, ale mohou nastat,“ soudí Zajíček.

Zástupci školských organizací se zároveň shodli, že kvůli vysokému počtu uchazečů je letos potřeba přijmout vyšší počty budoucích prváků. Ředitelé škol, které k tomu mají podmínky, to podle nich také už dělají. Mnozí berou 32 dětí do třídy, přestože dříve brali dětí méně.

Školy nyní pokračují v přijímání uchazečů, které odmítly v prvním kole přijímacího řízení a pro které nyní mají volné místo, protože úspěšnější adept ke studiu se rozhodl nastoupit na jinou školu. Problémy s přetlakem zájemců o středoškolské vzdělání jsou tak podle nich způsobeny podobou zápisu ke studiu a formou přijímacího řízení na středoškolské obory s maturitou.

I proto si politici za dlouhodobý cíl vytkli digitalizaci systému přijímaček. Odpadnout by mohla povinnost podávat zápisový lístek, což období stresu a nepřehlednosti volných kapacit na školách prodlužuje.

„Největší problém na straně MŠMT vidím v zanedbané digitalizaci celého procesu podávání přihlášek a jejich zpracování. Tady střední školství zaostalo za vysokými školami o celé dekády. Nemohu teď garantovat, že se vše podaří za rok, ale uděláme naprosto všechno, aby byl proces rychlejší a méně stresující pro žáky i jejich rodiče,“ konstatoval nový ministr Bek.