Příčina vymření neandertálců? Nekřížili se, naznačuje nová studie

Neandertálci obývali Eurasii přibližně do období 40 tisíc let před naším letopočtem a žili po boku lidského předka Homo sapiens. Pak ale zmizeli.

„Je to poslední chvíle, kdy na Zemi žilo několik druhů lidí. Byl to hluboce záhadný moment, protože nechápeme, jak mohlo celé lidstvo, které existovalo od Španělska až po Sibiř, potom náhle vymřít,“ řekl agentuře AFP Ludovic Slimak, francouzský vědecký pracovník na univerzitě v Toulouse a spoluautor studie zveřejněné minulý týden v časopise Cell Genomics.

Vzorek pojmenovaný Thorin - odkaz na postavu trpaslíka z románu Hobit od spisovatele J. R. R. Tolkiena - byl nalezen v roce 2015 v jeskyni Mandrin, která byla domovem střídajících se populací neandertálců a Homo sapiens.

Jde o vzácný nález. Tehdy šlo o prvního neandertálce objeveného ve Francii od roku 1978, a o jednoho z pouhých zhruba 40 objevených v celé Eurasii.

„Hned po objevu jsem poslal malý úlomek zubu, část stoličky, do Kodaně (na tamní univerzitu - pozn. red.) týmům, se kterými jsme pracovali na genetice. Deset let jsme se z toho snažili získat DNA, ať už zvířecí, nebo lidskou. Ale nedařilo se nám to, protože jakmile kosti vytáhnete ze země, DNA velmi rychle mizí,“ připomněl Slimak.

Když pak ale přišly výsledky, vědci byli ohromeni. Podle archeologických analýz „bylo toto tělo staré 40 tisíc až 45 tisíc let, ale pro genetiky bylo staré 105 tisíc let. Jeden z týmů se musel splést,“ pokračoval.

Trvalo sedm let, než se tato otázka vyřešila. Další analýza izotopů z Thorinových kostí a zubů ukázala, že žil v extrémně chladném klimatu, které odpovídalo době ledové. Tu zažili jen pozdní neandertálci asi před 40 tisíci lety.

Jeho genom nicméně neodpovídal genomu dříve objevených evropských neandertálců během oné doby ledové. Místo toho vzorek připomínal genom neandertálců z období asi před 100 tisíci lety, což badatele zmátlo.

Podle vědců se tedy ukázalo, že Thorin byl členem izolované a dříve neznámé komunity, která pocházela z některých nejstarších evropských neandertálských populací.

„Je tak skutečně pozůstatkem prvních populací neandertálců v Evropě,“ konstatoval v tiskové zprávě doprovázející studii populační genetik a hlavní autor Martin Sikora z Kodaňské univerzity. „Linie vedoucí k Thorinovi se oddělila od linie ostatních pozdních neandertálců přibližně před 105 tisíci lety,“ uvedl.

Poté tato linie strávila 50 tisíc let „bez jakékoli genetické výměny s klasickými evropskými neandertálci“, a to i s populacemi, které tehdy žily jen dva týdny chůze daleko, vysvětlil Slimak.

Tato izolace byla pro jeho bratrance Homo sapiens nepředstavitelná, zejména proto, že údolí Rhôny bylo v té době jedním z hlavních migračních koridorů mezi severní Evropou a Středomořím.

„Archeologie nám už dlouho napovídá, že neandertálské populace žily na velmi malých územích, v okruhu několika desítek kilometrů kolem dané lokality,“ připomíná archeolog. Výzkumníci už podle něj také věděli, že neandertálci žili v malých skupinách, s čímž souvisely problémy s příbuzenstvím.

Naproti tomu Homo sapiens žil na „území, která pokrývala desítky tisíc kilometrů čtverečních. Navíc distribuce předmětů, sociabilita a budování strukturovaných sociálních sítí jsou univerzálním rysem všech Homo sapiens,“ řekl.

Tyto dvě populace „si nejsou vůbec podobné“, dodává autor knihy Poslední neandertálec, podle něhož je právě toto „klíčem k pochopení“ vymření neandertálců.

„Protože jste izolováni po velmi dlouhou dobu a omezujete dostupnou genetickou variabilitu, což znamená, že máte menší schopnost přizpůsobit se klimatickým změnám a patogenům. A to vás omezuje také sociálně, protože se nekřížíte a nevyvíjíte jako populace,“ popsala populační genetička z Kodaňské univerzity a spoluautorka studie Tharsika Vimalaová.