Přichází jediné úplné zatmění Slunce v tomto roce. Úkaz si však užijí hlavně tučňáci

Pás úplného zatmění tentokrát prochází na území prakticky nejhůře dostupné oblasti na světě; v Antarktidě. Zasahuje také do lokalit kolem pobřeží šelfového ledovce Filchnera-Ronneové, který se nachází v jižní části Weddellova moře, uvádí list The Daily Mail.

Pás úplného zatmění zasahuje vedle Weddellova moře i do Jižních Orknejí.

Tam je pravděpodobnost spatření úkazu nízká kvůli předpovědi počasí, situaci komplikuje i pandemie, přesto se do těchto končin vydalo několik výletních lodí s nadšenci i vědeckými expedicemi.

Za úkazem míří i fotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě, a to jako člen mezinárodní dokumentační mise.

Ta bude úkaz pozorovat v nadmořské výšce 12 kilometrů nad Zemí ve speciálním letu chilských aerolinií ve spolupráci s astronomy z Mezinárodní astronomické unie (IAU).

„Jedním z účelů expedice je pořízení unikátního audiovizuálního materiálu pro dokumentární tvorbu studentů Multimediálních technik Fyzikálního ústavu v Opavě,” poznamenal Horálek.

Pozorování podle něj proběhne na začátku pásu zatmění, jihovýchodně od Falklandských ostrovů.

„Pokud se vše podaří, úkaz se bude pozorovat a zaznamenávat z paluby letadla nízko nad obzorem, ale nikoli za oblačností. Právě nadmořská výška letu dává 97procentní naději zcela úspěšného pozorování úkazu. Bude možné zachytit nejen samotné zatmění Slunce, ale i tmavý měsíční stín sunoucí se pozvolna na zemském povrchu,” popsal.

Samotné zatmění nastane krátce po 8:00 hodině středoevropského času a potrvá minutu a 44 sekund. Nedaleko Slunce bude i planeta Merkur.

„Největším lákadlem je pozorování tzv. sluneční koróny, slabé obálky obklopující Slunce s tvarem ovlivněným aktuálním slunečním magnetickým polem,” doplnil astronom.

K dalšímu úplnému zatmění Slunce dojde až 8. dubna 2024, ale na rozdíl od události z tohoto týdne bude široce viditelné v částech Kanady, Mexika a Spojených států.

Jak na svém webu připomíná Česká astronomická společnost (ČAS), střední Evropě se úplná zatmění téměř vyhýbají.

Konkrétně Pražané mohli tento úkaz pozorovat naposledy 12. května 1706, další nás v Česku čeká až 7. října 2135, kdy pás totality bude probíhat 30 kilometrů severně od Prahy.

V Evropě bylo naposledy možné pozorovat úplné zatmění v roce 1990, ale jen v severních částech Finska, a v roce 1999, kdy pás totality proťal prakticky celou Evropu, nikoli však ČR.

V nejbližších zhruba čtyřech letech se zatmění Evropě zcela vyhnou, bude ale možné pozorovat mnoho částečných zatmění, která dosáhnou i poměrně výrazných velikostí.

Poměrně jedinečné období podle Horálka, který je autorem daného příspěvku na webu ČAS, nastane ve Španělsku v letech 2026 až 2028.

V srpnu 2026 tam nastane úplné zatmění Slunce ve večerních hodinách, o rok později ráno na jihu země (v Egyptě bude druhé nejdelší v tomto století) a v lednu 2028 prstencové, které při západu Slunce spatří opět obyvatelé Španělska.

První dvě budou viditelná i u nás, ale pouze ve své částečné fázi.