Při průzkumu u Masarykova nádraží odhalili archeologové střelecké domky i točnu pro lokomotivy

„Poslední ze tří průzkumů, které prováděla soukromá společnost Archaia Praha (čtvrtý průzkum byl v režii Národního památkového ústavu - pozn. red.), skončil na pozemcích při ulici Na Florenci letos,“ informovala na konci července Správa železnic.

V srpnu už zde začaly úřadovat bagry. Demolují budovu, která sloužila jako zázemí pro železniční zaměstnance, bývala v ní i policejní služebna. Jde o součást modernizace za tři miliardy korun, při níž nad kolejištěm vznikne zastřešení takzvanou pochozí platformou, která má propojit různé směry, aby nebylo nutné nádraží obcházet. Kolejiště se rozšíří ze sedmi na devět kolejí.

Archeologové podle Martina Vyšohlída z Archaie Praha identifikovali polohu tzv. střeleckých domků při městských hradbách zbořených v 70. letech 19. století. Městští střelci, výrobci kuší, se totiž z rozhodnutí Karla IV. usídlili právě u hradeb.

„Měli obsadit hradební věže a mohli si stavět domy v bezprostředním sousedství hradeb a městských bran,“ uvedl Vyšohlíd.

Některé jejich domy stály přilepené k novoměstským hradbám do třicetileté války, jiné až do stavby dnešního Masarykova nádraží, na které jezdí vlaky od roku 1845. Původně šlo o nádraží císařsko-královské Státní severní dráhy.

„S těmito střelci jistě souvisejí také nálezy tří ořechů do kuší, které doplňují pět nálezů těchto předmětů z předešlých archeologických výzkumů v ploše nádraží,“ doplnil Vyšohlíd. Ořech spouštěl tětivu.

V jednom z někdejších domků se našly střepy kachlí s protestantskými motivy ­ vyobrazeními německého církevního reformátora Martina Luthera a saské kurfiřtky Sibyly Klevské.

Objeveny byly také původní železniční konstrukce, především masivní točna pro lokomotivy o průměru téměř 11 metrů, postavená z opuky.

„Vjezdová brána od nádraží byla při výstavbě zakomponována do tehdy ještě stojícího bastionového opevnění, které bylo v těchto místech vystavěno okolo poloviny 17. století,“ popsal archeolog.

Ještě významnější objev se podařil o několik let dříve při Hybernské ulici v místech, kde už nyní stojí nový hotel. Šlo o Horskou bránu, jednu ze čtyř v systému opevnění, která dosahovala desetimetrové výšky, měla dvě věže a byla z velké části zničena v roce 1648.

Od brány vedla ven z města dlážděná silnice. Poblíž brány byla rovněž objevena kostra padlého, pravděpodobně švédského vojáka ze třicetileté války.

Vlastní průzkum v místech budoucího Muzea železnice a elektrotechniky v areálu nádraží poblíž magistrály provedlo loni pražské pracoviště Národního památkového ústavu, jak sdělila jeho mluvčí Andrea Holasová.

„Bylo doloženo kolejiště směrem dovnitř provozní budovy, pod nímž se nalézaly starší, vrcholně středověké archeologické situace (tj. terén) ze 14. století, zvláště relikt dlážděné cesty probíhající ve směru západ–východ a směřující pravděpodobně od Horské brány k dnešnímu Karlínu,“ řekla Novinkám Holasová.

Lokalitu za hradbami ve směru k Vítkovu ve středověku ve 14. a 15. století charakterizovaly zahrady, vinice a chmelnice, později lehká výroba a ukládání odpadů.

„S výstavbou Masarykova nádraží v roce 1845 bylo území před hradbami pohlceno výstavbou zázemí pro provoz vlaků. Relikty této výstavby jsou přítomny po celé ploše v podobě zaniklých konstrukcí,“ doplnila Holasová.

„Archeologický výzkum bude pokračovat také v roce 2025 a 2026 spolu s postupem rekonstrukce celého nádraží. I teď probíhají drobné archeologické práce ve formě dohledů při kopání různých šachet a dalších menších zemních zásahů,“ uvedl na dotaz redakce Vyšohlíd.