Článek
Stejně jako loni se v seznamu objevil Radek Zbořil, odborník působící v oblasti nanotechnologií v olomouckém Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů (RCTPM).
V posledních letech se podílel na objevu nejtenčího známého izolantu, nekovových magnetů, první dvoudimenzionální karboxylové kyseliny nebo rezistence bakterií vůči nanostříbru.
Ceny Neuron dostalo osm vědců. Rozdělili si šest milionů korun

„Je to ocenění práce všech lidí v RCPTM, kteří provádějí multioborový výzkum s velkým přesahem do aplikací. I díky němu se Univerzita Palackého dostala například v multidisciplinárních materiálových vědách a nanotechnologiích na první příčky v ČR. Ve fyzikální chemii je na tom pak v posledních letech dokonce lépe než univerzity v Cambridgi a Oxfordu,“ pochlubil se Zbořil.
Ve stejném vědeckém centru působí i Rajender Varma, který pracuje také v Agentuře pro ochranu životního prostředí v USA.
„Je pro mě velká čest být zařazen na tento prestižní seznam vědců. Zastupuji zde také RCPTM a Univerzitu Palackého, kde spolupracuji s výjimečnými kolegy. Kvalita vědeckých center je postavena v prvé řadě na osobnostech, které zde pracují a dostanou prostor a podporu rozvinout svůj talent,“ prohlásil Varma.
Hradecká univerzita uspěla v mezinárodním hodnocení VŠ od studentů, mezi českými nejvíce

V olomouckém pracovišti Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, jež je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, působí odborník na analýzu rostlinných hormonů Ondřej Novák. Skutečnost, že již podruhé patří do skupiny vysoce citovaných vědců, přijímá podle svých slov s obrovskou pokorou.
„Děkuji všem kolegům z laboratoře růstových regulátorů i dalším spolupracovníkům ze zahraničí, bez jejichž zapojení bych nemohl být součástí prestižního žebříčku,“ okomentoval svůj úspěch.
Tuzemskou vědu reprezentuje v seznamu také kardiolog Petr Widimský, ekologové Petr Pyšek, Jan Pergl a již zesnulý Vojtěch Jarošík, chemik Martin Pumera, mikrobiolog Petr Baldrian či botanik Roman Pavela. Do seznamu byli zařazeni též čtyři zahraniční vědci působící v ústavech AV ČR. Je tam i rostlinný biolog Jiří Friml, který naopak pracuje v Rakousku.
Šest tisíc vědců
Seznam Highly Cited Researchers 2019 obsahuje přes 6000 jmen výzkumníků (mezi nimi i 23 laureátů Nobelovy ceny) ze zhruba 60 zemí.
Nobelovu cenu za chemii má vývoj lithium-iontových baterií. Nejstaršímu laureátovi v historii je 97 let

Jedná se o vědce, kteří ve 21 výzkumných oblastech, popřípadě napříč nimi, vzbudili svými pracemi ohlas a byli hojně citováni. Seznam vznikl na základě analýzy publikací z let 2008 až 2018 podle databáze Web of Science.
Nejpočetnější zastoupení mají Spojené státy (2737), na druhém místě je Čína (636) následovaná Velkou Británií (516). Sousední Německo má v seznamu 327 zástupců, Polsko sedm a Slovensko jednoho.