Článek
Zatímco výroba kamenných nástrojů byla u našich dávných předků datována do období před 2,6 milionu let, cesta ke kostěným nástrojům, která vyžadovala větší zručnost, byla složitější. Až dosud se první projevy využívání kostí k výrobě nástrojů datovaly u hominidů přibližně do doby před 500 000 lety.
Nový objev v Tanzanii však tuto časovou osu dramaticky mění. Jak informoval magazín Smithsonian, tak výzkum realizovaný ve východní Africe, kde byly odhaleny desítky kostěných nástrojů, posunul tuto hranici o milion let zpět. Odborná studie popisující tento nález byla publikována minulý týden v časopise Nature.
Radost z mimořádného objevu vyjádřil především hlavní autor studie, španělský archeolog Ignacio de la Torre ze Španělské národní výzkumné rady (CSIC).
Tajemství pradávné paleo diety odhaleno: základem byla strava rostlinného původu
„Tento objev nás vede k přesvědčení, že naši dávní předci skutečně začali využívat nové materiály při výrobě nástrojů,“ uvedl de la Torre.
„Nález naznačuje významné pokroky v kognitivních schopnostech těchto homininů, kteří již tehdy pochopili, jak přenášet technické inovace z opracovávání kamene do výroby nástrojů z kostí,“ pokračoval.
- Hominini je tribus (systematická jednotka ležící mezi čeledí a rodem) shrnující v sobě člověka a jeho nejbližší příbuzné v rámci čeledi Hominidae. Z žijících hominidů sem patří oba druhy šimpanzů a člověk moudrý. Dále se do tohoto taxonu zahrnuje i množství vyhynulých předků obou skupin včetně jejich posledního společného předka.
Výzkumníci objevili kostěné nástroje v tanzanské soutěsce Olduvai, která je součástí světového dědictví UNESCO a je známa jako „kolébka lidstva“. V letech 2015 až 2022 zde vědci nalezli celkem 27 kostěných nástrojů. Podle spoluautora studie Jacksona Njaua, paleoantropologa z Indiana University, šlo o objev, který „založil novou éru ve zkoumání rané lidské evoluce“, jak řekl v rozhovoru pro stanici CNN.
Nejnovější nález, jehož stáří je odhadováno na 1,5 milionu let, představuje nejstarší známou sbírku kostěných nástrojů, jaké archeologové kdy objevili. Tým pod vedením de la Torrea naznačuje, že naši předkové tyto nástroje vyráběli záměrně. Tento závěr podporuje nejen množství nalezených artefaktů, ale také skutečnost, že všechny pocházejí z obdobného časového údobí.
„Je fascinující, že na jednom místě bylo objeveno tolik artefaktů. To je skutečně výjimečné,“ řekl podle listu The New York Times k objevu archeolog James Clark z University of Cambridge, který se na studii přímo nepodílel.
Zejména hroší kosti
Většina nástrojů pocházela z masivních kostí končetin velkých savců, jako jsou sloni či hroši. Podle de la Torrea to naznačuje, že daní hominini měli „dobré anatomické znalosti a pochopení morfologie zvířecí kosti“.
Nejčastějším materiálem byly kosti hrochů, které byly nalezeny dokonce s řeznými značkami. To naznačuje, že naši předci tato zvířata využívali nejen jako zdroj potravy, ale i k výrobě nástrojů. Kosti slonů, které byly nalezeny v oblasti, byly patrně přenášeny z jiných míst, protože v této oblasti nebyly příliš běžné.
Nástroje vyrobené z kosti slona (a) a hrocha (b)
Kostěné nástroje z doby před 1,5 milionu let byly pravděpodobně vyráběny hominidy, přecházejícími z tzv. oldovanské kultury, pojmenované podle soutěsky Olduvai a charakterizované ranou technologií pěstních klínů, do kultury zvané Acheuléen, která přinesla vznik pokročilejších opracovaných kamenných nástrojů, de facto ručních seker.
„Nástroje dokazují, že jejich tvůrci pečlivě opracovávali kosti tak, aby získali požadované tvary,“ poznamenala další spoluautorka studie Renata F. Petersová, archeoložka z londýnské University College. „Schopnost přenést techniku výroby z kamene na kosti ukazuje na úroveň komplexního poznání, která neměla obdoby po následující milion let.“
Nejstarší moderní Středoevropané byli přímí příbuzní
Člověk vzpřímený či australopiték východoafrický
„Věříme, že kostěné nástroje kultury Oldovan znamenají technologický výrobní posun z kamene na kost,“ sdělil archeolog de la Torre v rozhovoru pro Science News.
Ačkoliv vědci až dosud přesně nevědí, který konkrétní druh hominida objevené nástroje vyrobil, mnohé může napovědět konkrétní datace. V době cca před 1,5 milionu let totiž zmíněnou oblast Tanzanie obývali nejen naši přímí předci Homo erectus (člověk vzpřímený), ale stejně tak i dávní příbuzní z hominidního druhu Paranthropus boisei (australopiték východoafrický). Tvůrcem nalezených nástrojů tedy mohl být právě jeden z dvou výše uvedených druhů.
- Hominidé jsou skupina zahrnující všechny vyhynulé lidoopy a předky současného člověka, stejně tak i ty žijící. Jednoduše řečeno: je to čeleď zahrnující fosilního i dnešního člověka.
- Paranthropus boisei je druh vyhynulého hominida z období staršího pleistocénu (tj. před 2,3 – 1,3 milionu let) žijící v oblasti východní Afriky, konkrétně na územích současné Keni, Tanzanie či Malawi. Jeho existence se překrývá s existencí zástupců rodu Homo, konkrétně Homo habilis a Homo erectus. Je rovněž posledním zástupcem tzv. australopitéků, řazených do samostatného rodu Paranthropus.
Ačkoliv je nejnovější objev považován za historický, pro vědce jde pouze o další „střípek“ do obrovské mozaiky historie lidstva. Přelomové však je, že díky novému datování objevu mohou vědci nyní lépe hledat a identifikovat další nástroje, které byly už dávno objeveny, ale možná nesprávně zařazeny v muzeích. Tým vědců proto apeluje na odborníky, aby znovu a podrobněji prozkoumali všechny dosud objevené artefakty z prehistorických zvířecích kostí. Možná se mezi nimi nacházejí další kostěné nástroje, které byly dosud opomenuty.
Fosilní stopy odhalily, že dva staré druhy předchůdců člověka se mohly setkat na břehu jezera v Keni
