Předsilvestrovské novoluní následují vzácné nebeské úkazy

V rameni Orionu leží načervenalá hvězda Betelgeuze, hvězdný červený obr na sklonku svého života. Toto těleso pak ve velkém nebeském prostoru obklopují jasné hvězdy Rigel (noha Orionu), Aldebaran (souhvězdí Býka), Capella (souhvězdí Vozky), Pollux (souhvězdí Blíženců), Procyon (souhvězdí Malého psa) a Sírius (nejjasnější hvězda noční oblohy v souhvězdí Velkého psa).

Tyto výrazné hvězdy utvářejí na nebi velký obrazec, odborně asterismus, nazývaný „Zimní šestiúhelník“. Nejlépe je útvar viditelný okolo půlnoci, dokonce i z měst. Mimo města jej „protíná“ slabá Mléčná dráha.

„Předsilvestrovské novoluní znovu nastane v roce 2035 (nov 29. prosince). Přímo silvestrovského novoluní se dočkáme až v roce 2043,“ prozradil popularizátor astronomie a fotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.

I příští rok nabídne zajímavé úkazy, nejen ty pravidelné. Téměř pravidelně každý kalendářní rok začíná z astronomického hlediska jedním z nejbohatších meteorických rojů: Kvadrantidami. Roj, jehož mateřským tělesem je trochu netradičně planetka 2003 EH1 (nikoli kometa), je aktivní v období přibližně od 1. do 10. ledna.

V roce 2025 nastává maximum podle Horálka za průměrně příznivých podmínek. Vrchol aktivity lze pozorovat v noci z pátku 3. na sobotu 4. ledna, přičemž maximum nastane už 3. ledna v 16 hodin SEČ.

Radiant roje, tj. místo, odkud meteory na obloze zdánlivě vylétají, nacházející se v již neexistujícím souhvězdí Zedního kvadrantu (zrušeno roku 1922), tedy v dnešním souhvězdí Pastýře, bude vysoko nad severovýchodním obzorem právě až ve druhé polovině noci – tedy 4. ledna mezi půlnocí a šestou hodinou ranní, kdy zároveň nebude rušit Měsíc.

Za pozornost aktuálně stojí i planeta Venuše. Ta je už nyní krásně pozorovatelná na večerní obloze jako nejjasnější nebeský objekt po Slunci a Měsíci. Dá se spatřit už za soumraku nad jihozápadním obzorem jako nepřehlédnutelný nebeský objekt i z měst.

Planeta zkrášlí jak silvestrovský večer, tak večery dalších dní i měsíců.

Ještě tento týden v sobotu se na večerní obloze schýlí k opravdu pozoruhodné a poměrně vzácné nebeské podívané: Měsíc zakryje planetu Saturn. Podívaná je to přitom především pro majitele dalekohledů, jelikož při pohledu přes dalekohled nebude náš kosmický soused zakrývat jen samotnou planetu, ale i její prstence, které pouhýma očima nevidíme.

Už za soumraku 4. ledna se budou obě tělesa na nebi k sobě postupně přibližovat. Zákryt Saturnu nastane nad jihozápadním obzorem okolo 18:36 SEČ (pro Prahu, na různých místech ČR se bude čas lišit v minutách), přičemž Saturn v průběhu minuty a půl postupně zmizí za Sluncem přímo neosvětlenou částí Měsíce. Výstup Saturnu zpoza osvětlené části měsíčního kotouče se odehraje o hodinu později, okolo 19:36 SEČ.

Co se týká dalších astronomických úkazů roku 2025, sluší se zmínit ještě minimálně dva. Po roce a půl se totiž nad Českem příští rok odehraje zatmění Slunce, a to v sobotu 29. března. Bude jen částečné, ale budou jej podle odborníků provázet velmi příznivé pozorovací podmínky.

Příští rok navíc bude možné z našeho území pozorovat úplné zatmění Měsíce – bude první od ledna 2019. Tento vzácný vesmírný jev nastane 7. září večer, další se očekává až na konci roku 2028.

Stejně tak může někdy během roku i z našich zeměpisných šířek jít sledovat polární záři – toto je ovšem nejen často velmi vzácná a nečekaná, ale zejména nevyzpytatelná a nesnadno předpověditelná podívaná.

Přesto existuje díky nedělním erupcím na Slunci šance, že ji z našeho území spatříme dokonce ještě v roce 2024, tedy ve druhé polovině silvestrovského dne.

Podrobné informace k těmto i dalším nebeským úkazům očekávaným v roce 2025 jsou v přehledu na webu opavského ústavu.